Facebook YouTube

Záštitu nad Nocí kostelů 2017 převzali

Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a předseda České biskupské konference, Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický, Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský, Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský, Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický, Mons. František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský, Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký

Ing. Daniel Fajfr, M.Th., předseda Rady Církve bratrské, předseda Ekumenické rady církví, ThDr. Tomáš Butta, Th.D., patriarcha Církve československé husitské, Mgr. Marián Čop, superintendent ECAV v ČR, Mons. Ladislav Hučko, biskup Církve řeckokatolické, ThMgr. Jan Klas, biskup Jednoty bratrské, Martin Moldan, MBA, biskup Apoštolské církve, Mgr. Petr Procházka, superintendent Evangelické církve metodistické, Marek Prosner, předseda rady Církve křesťanská společenství, PhDr. Pavel Benedikt Stránský, biskup Starokatolické církve, Mgr. Tomáš Tyrlík a Mgr. Jan Wacławek, biskupové Slezské církve evangelické augsburského vyznání, Mgr. Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické

Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu ČR, Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR, Mgr. Daniel Herman, ministr kultury ČR

Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje, MUDr. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina, Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje, Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, primátorka hl. m. Praha, Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje, JUDr. Martin Netolický, Ph.D., hejtman Pardubického kraje, Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, JUDr. Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje, PhDr. Jiří Štěpán, PhD., hejtman Královéhradeckého kraje, Mgr. Jana Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje, prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., hejtman Moravskoslezského kraje

Petr Beitl, primátor statutárního města Jablonec nad Nisou, MUDr. Zdeněk Fink, primátor statutárního města Hradce Králové, Ing. Martin Charvát, primátor statutárního města Pardubic, Ing. Tomáš Macura, MBA, primátor statutárního města Ostravy, Doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., primátor Statutárního města Olomouce, Ing. Jiří Svoboda, primátor statutárního města České Budějovice, Ing. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna, Martin Zrzavecký, primátor města Plzeň

          

 

 

 

 

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Aktuality

Aktualita se týká Noci kostelů v roce 2015

Obraz Panny Marie Svatotomské – Divotvůrkyně

Obraz Panny Marie Svatotomské – Divotvůrkyně

Návštěvníci Noci kostelů budou mít mimořádnou příležitost zhlédnout v kostele sv. Tomáše v Brně kopii milostného obrazu Panny Marie Svatotomské, nazývané také Gemma Moraviae - Perla Moravy či Palladium - Ochránkyně města Brna. Zázračné pomoci Panny Marie Svatotomské je připisována skutečnost, že město nebylo před 370 lety, v roce 1645, dobyto přesilou švédského vojska. Během celého večera bude obraz vystaven v prostoru před oltářem a k dispozici budou pořadatelé, kteří zájemcům přiblíží význam obrazu.

Zázrak je určitým zviditelněním Boží blízkosti a moci. Zázraky, spojené s milostným obrazem Panny Marie Svatotomské potvrzují, co Bůh vykonal na přímluvu Panny Marie.

V období baroka se odehrála většina zázračných uzdravení na přímluvu Panny Marie Svatotomské. A to zejména proto, že v tomto období, např. při morových epidemiích či v období válek lidé nejvíce prosili o pomoc. Například v roce 1638 byl na přímluvu Panny Marie navrácen zrak jedné mladé dívce. V roce 1742 byla v Bílovicích zachráněna topící se holčička, která spadla z můstku do vody. V Gemma Moraviae z roku 1736 jsou zapsána další svědectví o uzdravení od silné bolestí hlavy nebo navrácení zraku. V roce 1682 Panna Marie zachránila mnišky z Trnavy, které unikly před Turky do Brna. V roce 1689 pomohla při hašení svatojakubské věže, která byla zachvácena velikým požárem.

 

K obrazu Panny Marie Svatotomské

Zvláštní skupinu zobrazení v katolické věrouce tvoří tzv. milostné obrazy a sochy. Některé prameny je zmiňují jako zázračné obrazy či divotvorné obrazy. Rozumí se tím obraz, který požívá zvláštní úctu, obdiv a důvěru věřících, skrze kterou se věřícím dostává určitých milostí. Přitom je příznačné, že milostným obrazem se může stát dílo s velkou, ale i velmi malou uměleckou hodnotou. Téměř vždy je milostný obraz svázán s pověstí, která vypráví o jeho ztracení, objevení, nalezení, zachránění, apod. O některých milostných obrazech s Pannou Marií se dokonce traduje, že jsou dílem sv. Lukáše, o jiných se tvrdí, že jsou kopiemi jeho děl.

Tak je to i s milostným obrazem Panny Marie Svatotomské, nazývané také Gemma Moraviae - Perla Moravy či Palladium - Ochránkyně města Brna. Obraz prý nalezla sv. Helena (+330), matka císaře Konstantina, při své pouti do Svaté země, kde také nalezla zbytky Kristova kříže a ostatky tří králů. Obraz pak přivezla do Cařihradu, odkud se ve 4. století dostal do oblasti Itálie do Milána či jeho okolí. Zde se stal v roce 1162 (1158?) válečnou kořistí českého krále Vladislava, který jej převezl do Prahy. Král Karel IV. jej pak v roce 1356 daroval svému bratru markraběti moravskému Janu Jindřichovi při příležitosti založení augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně při kostele zasvěcenému Zvěstování Panně Marii. Pro obraz byla zbudována zvláštní mariánská kaple a úcta k obrazu se začala rychle šířit.

Obránci Brna povzbuzovaní jezuitou Martinem Středou se po celou dobu obléhání města švédskými vojsky v roce 1645 modlili k tomuto obrazu Panny Marie. Skutečnost, že Brno nebylo Švédy dobyto, je důsledkem, který je připisován zázračné pomoci Panny Marie. Úcta k Panně Marii po úspěšné obraně Brna vzrostla a klášter se stal vyhledávaným náboženským střediskem. V roce 1734 byla vystavěna pro obraz nová kaple a v Augušpurku byl pro obraz zhotoven tzv. stříbrný oltář. V roce 1736 byl obraz korunován jako Královna Moravy a začaly se šířit jeho kopie. Za panování Josefa II. museli augustiniáni klášter u sv. Tomáše opustit. Obraz byl v roce 1783 přenesen do bývalého klášterního kostela cisterciaček Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, kde je uložený dodnes. Obraz Svatotomské Madony je jedním z několika typů východních madon, který je znám jako Hodegetrie – průvodkyně po cestě životem.

Panna Maria, i když má na ikoně dominantní postavení, není nejdůležitější. Je „pouhým“ trůnem, na němž sedí pravý a jediný vládce, Její Syn a Syn Boží, Ježíš Kristus, na kterého ukazuje pravou rukou, aby naši pozornost pokorně odvrátila od sebe a nasměrovala náš pohled směrem k Božskému dítěti. Marie není cestou, cestou je sám Kristus. Marie je ale znamením na cestě, které nám sděluje: „Udělejte, cokoli vám nařídí“.

Období 17. a 18. století bylo obdobím neustálého napětí a strachu, což přispělo ke zvýšení religiozity a k poznání, že pravá jistota spočívá v Bohu a nikoli v materiálních hodnotách. Zázrak je určitým zviditelněním Boží blízkosti a moci. Zázraky, spojené s milostným obrazem Panny Marie Svatotomské potvrzují, co Bůh vykonal na přímluvu Panny Marie. V období baroka se také odehrála většina zázračných uzdravení na přímluvu Panny Marie Svatotomské. A to zejména proto, že v tomto období, např. při morových epidemiích či v období válek lidé nejvíce prosili o pomoc. V archivu prelatury brněnských augustiniánů se zachovala písemná svědectví o zázracích.

Například v roce 1638 byl na přímluvu Panny Marie navrácen zrak jedné mladé dívce. V roce 1742 byla v Bílovicích zachráněna topící se holčička, která spadla z můstku do vody. V Gemma Moraviae z roku 1736 jsou zapsána další svědectví o uzdravení od silné bolestí hlavy nebo navrácení zraku. V roce 1682 Panna Marie zachránila mnišky z Trnavy, které unikly před Turky do Brna. V roce 1689 pomohla při hašení svatojakubské věže, která byla zachvácena velikým požárem. Bylo by možné uvést i další a další pomoci či zázraky.

                                                                                                          PhDr. Ľudmila Dufková

Literatura:

Ludvík Kolek: Ochránkyně Brna Panna Maria Svatotomská. Brno 2008

Petr Zelinka: Obraz Madony Svatotomské. Brno 2001

Ivo Sperát. Thaumaturga Brunensis. Divotvůrkyně Brněnská. Brno 2011