Facebook YouTube

Záštitu nad Nocí kostelů 2017 převzali

Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a předseda České biskupské konference, Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický, Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský, Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, Mons. Tomáš Holub, biskup plzeňský, Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický, Mons. František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský, Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký

Ing. Daniel Fajfr, M.Th., předseda Rady Církve bratrské, předseda Ekumenické rady církví, ThDr. Tomáš Butta, Th.D., patriarcha Církve československé husitské, Mgr. Marián Čop, superintendent ECAV v ČR, Mons. Ladislav Hučko, biskup Církve řeckokatolické, ThMgr. Jan Klas, biskup Jednoty bratrské, Martin Moldan, MBA, biskup Apoštolské církve, Mgr. Petr Procházka, superintendent Evangelické církve metodistické, Marek Prosner, předseda rady Církve křesťanská společenství, PhDr. Pavel Benedikt Stránský, biskup Starokatolické církve, Mgr. Tomáš Tyrlík a Mgr. Jan Wacławek, biskupové Slezské církve evangelické augsburského vyznání, Mgr. Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické

Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu ČR, Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR, Mgr. Daniel Herman, ministr kultury ČR

Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje, MUDr. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina, Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje, Mgr. Adriana Krnáčová, MBA, primátorka hl. m. Praha, Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje, JUDr. Martin Netolický, Ph.D., hejtman Pardubického kraje, Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, JUDr. Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje, PhDr. Jiří Štěpán, PhD., hejtman Královéhradeckého kraje, Mgr. Jana Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje, prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc., hejtman Moravskoslezského kraje

Petr Beitl, primátor statutárního města Jablonec nad Nisou, MUDr. Zdeněk Fink, primátor statutárního města Hradce Králové, Ing. Martin Charvát, primátor statutárního města Pardubic, Ing. Tomáš Macura, MBA, primátor statutárního města Ostravy, Doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D., primátor Statutárního města Olomouce, Ing. Jiří Svoboda, primátor statutárního města České Budějovice, Ing. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna, Martin Zrzavecký, primátor města Plzeň

          

 

 

 

 

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

Program Noci kostelů 9. června 2017

Program pro školy

»»» Moje Noc

Program pro školy si připravily sestřičky z Hoješína spolu s o. Filipem.

Chotěboř, kostel sv. Jakuba staršího
• 08:00 - 12:00 hodin

 

Další informace:

 

Informace o kostele:

WWW: www.farnostchotebor.cz

GPS 49°43'18.784"N, 15°40'13.503"E

Bezbariérový přístup.

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Petr Křesťan

 
Město Chotěboř - 8.500 obyvatel, 515 m nad mořem, ležící pod jihozápadním svahem Železných hor.
Kostel sv. Jakuba Staršího, Chotěboř
Přesný rok položení základního kamene ke stavbě chrámu sv. Jakuba Staršího bohužel znám není. Z dochovaných písemných a hmotných pramenů víme, že na místě nynějšího chrámu již ve 12. století stála pozdně románská kaple sv. Jakuba Většího, s níž jsou spojené počátky Chotěboře. Tuto skutečnost dokládají i zbytky pozdně románského a raně gotického zdiva, které se nacházejí ve sbírkách Městského muzea Chotěboř.
V roce 1265 majitel chotěbořského panství Smil z Lichtenburka věnoval kapli s pravidelně plynoucími finančními prostředky žďárskému cisterciáckému klášteru. Žďárští cisterciáci již v roce 1267 do Chotěboře vyslali 3 řádové bratry. V blízkosti kaple založili proboštství, jehož existenci schválil 16. 4. 1267 pražský biskup Jan III. z Dražic a 13. 5. 1268 potvrdil kardinál Quidon. Teprve v roce 1273 byl v místech nynějšího dvora u fary postaven malý klášter žďárských cisterciáků. Odtud pochází i název chotěbořské Klášterní ulice.
Přítomnost a činnost žďárských cisterciáků se neomezovala pouze na správu kaple, ale byla přínosem vzdělanosti, duchovní podpory a péče o místní obyvatelstvo. To dokládá i zřízení chudobince, pozdějšího špitálu, uvnitř kláštera z podnětu majitelů chotěbořského panství bratrů Oldřicha a Raimunda z Lichtenburka, kteří v roce 1303 povolali opata žďárského cisterciáckého kláštera Arnolda na Lichnici a žádali o zřízení chudobince v Chotěboři. V 1. polovině 14. století žďárský klášter přestavěl kapli sv. Jakuba Většího na gotický farní kostel.
Klášter zanikl během husitských válek, s největší pravděpodobností v roce 1421, kdy jej řeholníci opustili. Po husitských válkách zde katolickou církev vystřídali duchovní přijímající pod obojí. Během třicetileté války, po roce 1624 odcházejí z Chotěboře nekatoličtí kněží. V roce 1635 se ve městě na půl roku ubytoval Collaltův regiment, jehož vojáci při odchodu město zapálili. Vyhořela fara, kostel s věží a zvonicí, v níž se rozlily všechny zvony. Teprve v roce 1637 do opuštěné zdevastované chotěbořské farnosti byl ustanoven první katolický farář Petr Jindřich Hoffmann, zakladatel první matriky v Chotěboři.
O opravách a dalších přestavbách kostela až do roku 1832 nemáme zprávy. Kostel byl poškozen i požáry v letech 1692, 1740, 1800 a 1832. V letech 1893 - 1895 prošel rozsáhlou pseudogotickou přestavbou podle plánu architekta Františka Schmoranze s ponecháním původní věže, severní strany hlavní lodi, presbytáře se sakristií, jižní stěny boční lodi s portálem. Přestavbu realizoval chotěbořský stavitel František Liška.
Pseudogotický chrám sv. Jakuba Většího je dvoulodní. S hlavní lodí je postranní loď spojena třemi oblouky a jedním širším s presbytářem. Věž, přiléhající téměř k celé šířce lodi je čtyřboká. Má 3 patra. V 1. patře novogoticky sklenutá místnost z roku 1881, 2. a 3. patro má dřevěné stropy. Na západním průčelí a kolem věže je patrná přizdívka z roku 1882.
Vybavení interiéru je rovněž pseudogotické. Chrámu vévodí hlavní oltář sv. Jakuba apoštola, věnovaný chotěbořskou občanskou záložnou, v pravé postranní lodi oltář Panny Marie, oltář Pána Krista na kříži, po levé straně hlavního oltáře kazatelna s obrazy evangelistů. U oltáře Panny Marie stojí cínová křtitelnice v podobě obráceného zvonu s reliéfy sv. Petra, sv. Pavla, sv. Jana a sv. Františka z roku 1524. S největší pravděpodobností ji zhotovil Ondřej Ptáček z Kutné Hory. Na postranním oltáři se nachází zasklený obraz Madony na plátně s nasazenými korunkami tepanými z pozlacené mosazi z 18. století. Ve vnitřní a vnější obvodové stěně kostela vsazena 6 kamenných renesančních náhrobků z konce 16. a počátku 17. století, náhrobek Jana Jiřího z Muhlesdorfu z roku 1789 a litá železná deska W. Frantzla z roku 1821.
Kolem chrámu býval do roku 1854 hřbitov s barokní kostnicí se čtyřkruhovým půdorysem z 18. století v severovýchodním rohu, která byla zbourána po požáru v roce 1832.
Kostel sdílel s Chotěboří přízeň i nepřízeň minulých dob, měnila se jeho tvář, ale zůstal domem modlitby. Je a zůstává dominantou architektonickou, ale především duchovní.