Kamýk nad Vltavou, kostel Narození Panny Marie

Společně se zříceninou někdejšího královského hradu je kostel Narození P. Marie jednou z nejvýznamnějších památek Kamýku nad Vltavou. Původně byl zřejmě zasvěcen sv. Mikuláši, a připomíná se již na konci 13. století jako farní kostel městečka Nový (též Dolní) Kamýk.

Na dnes již neznámém místě v okolí hradu stál ještě další kostel zasvěcený sv. Petrovi, který náležel k později zaniklé osadě Starý (též Horní) Kamýk. O jeho podobě ani poloze dnes bohužel nemáme žádné povědomí.

Oproti tomu dodnes zachovalý mariánský kostel v Novém Kamýku si uchoval mnoho ze své původní raně gotické podoby. Ze 13. století pochází pravoúhlé kněžiště s křížovou klenbou, opatřenou masivními kamennými žebry. Středověkým triumfálním obloukem se otevírá do nevelké lodi obdélného půdorysu, která je na západní straně zpevněna rozložitou hranolovou věží. V severní stěně lodi se zachovalo původní raně gotické ostění portálu s motivem trojlisté kružby. Jeho podoba nasvědčuje skutečnosti, že se na budování kostela mohla podílet stavební huť pracující na nedalekém královském hradě. Ve středověku byl kostel opatřen jednoduchým opevněním, jehož pozůstatkem je část dnešní hřbitovní zdi se střílnami, která se zachovala na východní straně areálu.

Zdá se, že v průběhu 15. a 16. století byl kostel upravován v pozdně gotickém a renesančním slohu, ale stopy těchto úprav zcela překryly pozdější přestavby. Na jeho dnešní podobě se odráží především významná barokní přestavba, uskutečnéná po velkém požáru v roce 1774 (v letech 1775 a 1784–1787) nákladem jeho tehdejšího patrona, kníže Ferdinanda Filipa z Lobkovic. Ve stěnách lodi a presbytáře byla tehdy prolomena větší okna, a kostelní věž získala dnešní charakteristickou cibulovitou báň. Z konce 18. století pochází také většina vnitřního zařízení, která náleží k hodnotným ukázkám barokního umění a uměleckého řemesla.