07.06.2024
NOC KOSTELŮ

Kvasice, kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého

Program Noci kostelů 7. června 2024

Kostel není přihlášen do letošního ročníku Noci kostelů.

Informace o kostele

WWW: http://www.farnostkvasice.cz

GPS: Loc: 49°14'32.455"N, 17°28'22.278"E

Bezbariérový přístup.

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Anna Berková

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Začátkem 18. století, kdy se kvasická farnost rozrůstala a zahrnovala řadu okolních obcí, starý, dosud užívaný hřbitovní kostel už nestačil. Roku 1730 se z ciziny vrací tehdy jednadvacetiletý dědičný pán kvasického panství Joachim Adam hrabě Rottal. Mladý a vroucně věřící pán si umínil, že po příkladu svých příbuzných vystaví i on ve Kvasicích nový chrám, nejen farnosti dostačující, nýbrž velkolepý. 15. května téhož roku, v předvečer tehdy poprvé slaveného svátku sv. Jana Nepomuckého, došlo ke svěcení základního kamene. Kladívko a zednická lžíce, umělecky zhotovené k této příležitosti se dochovaly, byly naposled vystaveny při oslavě výročí po 250 letech. Stavba zdiva a tří prostorných krypt trvala tři roky. Spodní části zdí asi půl druhého metru širokých jsou z kamenných kvádrů, ostatní z pálených cihel. U sochy sv. Jana Nep. naproti bývalé školy začínal šikmý dřevěný nájezd k dopravě materiálu do výšky. 17. srpna 1733 došlo k vytažení plechových bání na obě věže, do jejichž vrcholů jsou zasezeny kříže. Dovnitř bání ještě předtím uložili plno posvátných předmětů a ostatků svatých, včetně úlomků olomouckého skřipce sv. Jana Sarkandra. Panští úředníci ještě přidali listinu se zápisem, že rok předtím se jejich pán oženil v Praze s dcerou českého místodržitele, Marií Josefou hraběnkou Sternbergovou, dále plno tehdejších mincí a obilní ceny v markrabství moravském. Roku 1734 byly na věž vytaženy zvony. Největší, pokřtěný na jméno Maria, vážil 21 starých centů, prostřední Jan s jedenácti centy a nejmenší Donát měl pět centů. Do vížky nad oltářem byl v roce 1738 vsazen zvonek ke cti sv. Kříže a sv. Martina k pozdvihování a umíráček byl zasvěcen patronům šťastné smrti sv. Josefu a sv. Barboře. V roce 1917 byly zrekvírovány zvony Jan a Donát. Nové dva zvony, pořízené ze sbírek věřících (celkem za 34 034 Kč), posvětil 30. června 1929 světicí biskup Jan Stavěl. Větší z nich nesl jméno sv. Jana Nepomuckého a Václava, menší byl ke cti a slávě archanděla Gabriela a sv. Antonína Paduánského. Byly také zrekvírovány za druhé světové války. Nový zvon Josef ulil Rudolf Manoušek ve Zbraslavi za 32 400 Kčs a váží 560 kg, na věž byl vytažen po svěcení 26.dubna 1977. Nejnovější zvon Jan Nepomucký z dílny Dytrichových v Brodku u Přerova posvětil tehdejší světicí biskup Jan Graubner 8. května 1990. Od roku 1737 začaly práce na vnitřní výzdobě. Bohužel nejsou nikde uvedena jména stavitelů, malířů, sochařů, štukatérů a řezbářů. Dá se však usuzovat podle velmi podobných znaků z velehradské baziliky, která je jen o pět let mladší, i z chrámu P. Marie v Kroměříži, že autory byli italští mistři, tehdy putující po moravských stavbách. Kostel má tři oltáře s mramorovými stoly. Sloupoví za oltáři je z pálených cihel a na ně byl nanešen umělý mramor. I sochy vedle oltářů jsou vytesány z bloků pálených cihel. U hlavního oltáře stojí sochy sv. Jáchyma, který se dívá do Písma a sv. Anny, hledící vzhůru k oltářnímu obrazu na svou svatou dceru. Po evangelní straně se nachází sv. Florián, ochránce proti ohni a patronka šťastné smrti sv. Barbora. Na straně epištolní je u oltáře socha sv. Františka de Paula, který drží v ruce hůl s odznakem Charitas. Z druhé strany stojí socha sv. Kláry s berlou, představuje nejvyšší řádovou představenou. Nádherným uměleckým dílem jsou oltářní obrazy. Největší nad hlavním oltářem měří 16 čtverečních metrů. V horní části se vznáší P. Maria v bílém rouchu s blankytným pláštěm a patou šlape hadí hlavu, kolem hlavy prosvítá dvanáct hvězd. V dolní části obrazu vchází sv. Jan Nepomucký do chrámu, kde mu vstříc vychází anděl s velkým křížem v rukou. Za sv. Janem je namalován výjev králových služebníků, kteří shazují Jana do Vltavy. Nad bočním oltářem po evangelní straně je obraz sv. Rodiny Nazaretské. P. Maria pozdvihuje z kolébky Boží Dítě, vztahující ručku po lilii v ruce sv.Josefa. Za ním stojí sv. Joachim, křestní patron zakladatele chrámu. Naproti po epištolní straně je namalován sv. František Assiský, jak přijímá na hoře Laverně od Krista pět ran - stigmata, před ním se vznáší prostý dřevěný kříž z Laverny. Křížová cesta byla pořízena roku 1775 darem kvasického vrchniho Josefa Eugelmana. Velké obrazy nad bočními vchody zobrazují sv.Víta a naproti pět mučedníků. Z doby stavby kostela pocházejí dubové lavice, dvě zpovědnice a skříně na kostelní předměty. V září 1740 byla za velké slavnosti do Kvasic donesena skleněná rakev s ostatky mučedníka sv. Inocence, která je vystavena nad bočním oltářem sv. Františka. Ostatky, vyzdvižené z římských katakomb sv. Kalista v Římě daroval sv. Stolec hraběti Rottálovi z vděčnosti za výstavbu kostela. Kostra je velmi pečlivě upravena a nepůsobí nepříjemným dojmem. V rukou je zasazena nádobka, v níž je houba s mučednickou krví, jak ji přidávali první křesťané do hrobů. Z Říma do Vídně byla rakev dovezena vozem, odtud ji do Kvasic přenesli na ramenou. Na kůr dal budovatel kostela postavit od olomouckého varhanáře Königa dvoudílné vahrany se dvěma manuály. Byly ve dvou bohatě vyřezávaných a přepychově zlacených barokových skříních. Třetí díl varhan - positiv, v němž byly umístěny píšťaly druhého manuálu, stál uprostřed kůru na zábradlí, hrací stůl stál před positivem. Zajímavé byly jejich dispozice: první manuál obsahoval Principal 8, Flauta maior 8, Flauta minor 4, Super octav 2, Quinta 5 a třetinu a Mixturu, druhý manuál měl Principal octav 4, Quintadenu a Triunu, pedál Subbass 16, Principalbass 16 a spojku obou manuálů. Tyto vahrany sloužily 163 let. Tehdejší vybavení kůru obsahovalo ještě 17 houslí, violy, italské violoncello, kontrabas, fagoty, klarinety, lesní rohy, pozouny a rytinami krášlené tympány. Hudební archiv na začátku století čítal 1500 čísel cenných hudebnin. Vynikajícím varhaníkem byl Dr.Emanuel Proskowetz, později ředitel kůru Adolf Straka, žák Antonína Dvořáka. Roku 1900 byly pořízeny od firmy Rieger v Krnově nové varhany za 8770 K a užívají se dodnes. Velikou slavností bylo posvěcení nového kostela, které připadlo na neděli 17. července 1740. Stejně jako starý kostel na hřbitově je i novostavba zasvěcena Panně Marii Nanebevzaté. Světitelem se stal olomoucký biskup Arnošt Jakub hrabě Lichtenstein. Po konsekraci oltářů, při níž byly zazděny ostatky svatých, složil biskup první tichou mši, kázal těšnovský farář Adam Kolenc. Následující slavnou mši měl kroměřížský probošt a pozdější olomoucký biskup hrabě Egkh, jehož pomník můžeme spatřit v bolestné kapli u sv.Mořice v Kroměříži, kde je pochován. Po svěcení uspořádali trojí hostinu: pro panstvo, kněžstvo a panské úředníky a pro ostatní. Je zapsáno, že biskup namísto hostiny udílel až do večera svátost devíti stům biřmovanců. Všechny výlohy štědře platil hrabě Rottál. Biskup dostal skvostný prsten za 900 zlatých, probošt 50 dukátů, ceremoniáři po šesti dukátech a kazatel čtyři, kněz a jáhnové dva dukáty a přisluhující kněží po jednom. Ředitel kroměřížského piaristického semináře P. David si vysloužil za zpěv 12 dukátů a každý ze zpěváků obdržel ve stříbrném pouzdře 3 dukáty. Mimo to hrabě daroval kostelu ručně tepanou umělecky velmi cennou monstranci, tři kalichy, ciborium, věčnou lampu a nová mešní roucha. Většina těchto věcí pak padla za obět státnímu krachu v roce 1810, kdy musely být odevzdány státu. K věnu pro kostel ve výši 500 dukátů darovala o rok později hraběnka ještě devět mír pole. Věže kostela se tyčí do výše 45 metrů, uprostřed pod nimi je ze západní strany hlavní vchod s vkusným portálem. Po stranách presbytáře jsou jako přístavby sakristie a Boží hrob, v patře nad nimi oratoře. Celá stavba je obhnána zdí, na přední straně stojí dvě kamenné sochy svatých Floriána a Donáta. V kostelní kryptě je pohřben stavitel hrabě Joachim Adam hrabě Rottal, který zemřel roku 1746 ve svých 38 letech, jeho manželka Marie Josefa, rozená Sternbergová, dcera českého místodržitele (zemřela 1769 v 57 letech), Maria Anna hraběnka z Lambergu, dcera Joachimova (zemřela 1795 v 61 letech), její manžel Jan hrabě z Lambergu (zemřel 1828 v 67 letech), jejich dcera Maria (zemřela v patnácti letech roku 1811), dále Karolina hraběnka ze St.Quentinu (zemřela 1881 ve věku 78 let) a její syn Arnošt, který zesnul roku 1850 v 26 letech. Všichni uvedení patřili k rodům držitelů kvasického panství a sídlili v zámku, v jehož sousedství byl kostel vystavěn.

 

Více informací o kvasických kostelích a sakrálních objektech na http://www.farnostkvasice.org/doc_view/index.php?document=82

Nejbližší Noc kostelů:

Kroměříž, kaple sv. Stanislava Kostky - AG – 10,4 km

Kroměříž, kaple Panny Marie - AG – 10,4 km

Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube