Voděrady, kostel sv. Petra a Pavla

Podle mínění historiků Voděrady vznikly někdy na přelomu 11. a 12. století jako osada závislá na knížecím hradě v Opočně nebo Hradci Králové. Dominantou obce je pseudorománský kostel sv. Petra a Pavla. Písemně je existence plně fungující vsi s kostelem prokázána až ve 14. století. Prvním známým duchovním správcem (plebánem) byl „Jan řečený Slavik“. Voděradský kněz byl tehdy podřízen děkanátu v Dobrušce. Od roku 1387 se ves společně s panstvím Skuhrov dostala do rukou mocných Půtů z Častolovic.

V roce 1429 byla katolická duchovní správa nadlouho přerušena. Husitské hnutí, které v této době dosáhlo svého vrcholu, se  prosadilo i ve Voděradech, neboť sem přišli kněží podobojí. Návrat ke katolictví přišel v roce 1537, kdy se Voděrady staly filiálkou, spravovanou z fary v Častolovicích. V roce 1582 byl ve vesnici postaven nový kostel, do kterého častolovická vrchnost dodala křtitelnici.

Od roku 1731 Voděrady přešly jako filiálka k faře v Týništi nad Orlicí. V roce 1785 byla nově zřízena lokalie ve Voděradech, následovalo postavení fary a do vsi přišel stálý kaplan, tzv. lokalista, který zajišťoval přímou duchovní správu. Dne 31. října 1856 byla lokalie ve Voděradech povýšena na faru.

Dramatická událost se ve vsi odehrála večer 9. dubna 1873, kdy „vypukl zlomyslnou rukou ve farní stodole založený oheň“. Požár zcela zničil faru, školu a hospodářská stavení. Shořely i dva domy. Bylo tedy nutno postavit novou školu a faru.

V roce 1887 Voděrady získaly novou dominantu. Událostí roku se stala stavba nového kostela. Dne 28. února 1887 začali dělníci bourat starou budovu, následovalo kopání důkladných základů, 17. dubna proběhla slavnost položení základního kamene a již v listopadu byla stavba dokončena a 1. ledna 1888 začaly pravidelné bohoslužby. Nové varhany sestavil řídící učitel Ignác Gibiš. Vysvěcení novostavby se uskutečnilo již 1. září 1887.

Začátkem roku 1934 byla zahájena stavba nové fary a 8. listopadu téhož roku se konala slavnost jejího otevření.