Val-Hamr, kostel Nejsvětější Trojice

 Kostel stojí na skalním pahorku nad vesnicí Hamrem. Z kamene jej r. 1581 postavil pan Albrecht z Osuší na Hamru-Ostrově a Valu ke cti Nejsvětější Trojice Boží a ku pohřbení těla svého. Do roku 1724 byl filiálním kostelem farnosti ve Veselí. Stal se kostelem farním v roce 1724, kdy při něm založil faru pan Václav Antonín Goltz z Goltzů. Roku 1729 přistavěna byla zákristie a kobka před hlavním vchodem do lodi. Kostel je jednolodní, zakončený věžičkou s křížem na vrcholu, uvnitř věžičky je zvonek sanktusník. Renesanční sgrafitová omítka kostela je původní.

     V letech 2008 až 2009 proběhla kompletní rekonstrukce kostela v hodnotě cca 4 milióny korun. Došlo k výměně poškozené věžičky na střeše, byl opraven narušený krov, vyměněny latě a položena nová krytina z tašek bobrovek. Dále byla opravena původní sgrafitová omítka. Odborníci provedli očištění ode všech nánosů a odstranili nepůvodní převážné cementové opravy. Restaurátoři poté doplnili chybějící části sgrafit a na závěr celou fasádu barevně sjednotili řídkým několikanásobným vápenným nátěrem s příslušnou tónovací barvou.

     Na vítězném oblouku byly v roce 1997 odkryty a restaurovány nástěnné malby. Jedná se o soubor erbů majitelů Hamru a Valu a jejich příbuzných a dvě nápisové tabule. Nástěnná malba není přesně datována, zřejmě byla provedena několik let po dokončení kostela.

     Uvnitř kostela je kamenný náhrobek rytíře Albrechta Valovského z Osuší na Hamru-Ostrově a Valu, jež zemřel roku 1595.

     Vedle kostela je polozděná zvonice, s bedněným patrem krytým mansardovou střechou pokrytou šindelem. Zvonové patro má samostatnou štenýřovou stavební konstrukci. V Čechách se jedná o ojedinělé konstrukční řešení. Původ zvonice lze předpokládat v 16. století, zřejmě spolu se stavbou kostela. Jedná se o jednu ze tří dochovaných polozděných zvonic v jižních Čechách. Starší zvony ze zvonice byly rekvírovány v první světové válce, nyní je ve věži umístěn pouze jeden zvon.

     Naproti kostelu je barokní fara z roku 1724. V prvním poschodí nachází se prkenný malovaný strop s barokními ornamenty.

     Nedaleko odtud u řeky Nežárky je kaplička Sv. Antonína Paduánského. Kaplička stála již v 17. století a kdysi byla i mešní kaplí.

     Vlastní obec Hamr, dříve nazývaná Hamr-Ostrov, se poprvé připomíná roku 1395. Hamrem Ostrovem byla ves nazývána, protože v jejím okolí byla řeka, rybníky a močály.  Asi od roku 1525 drželi Hamr s tvrzí Kunrát, Bohuslav a Jarohněv (též Hynek řečený) Valovští z Úsuší a na Ostrově. Od této doby splývají osudy Hamru a Valu.  Za držení Albrechta byl též zřejmě vystavěn zámek, který se dochoval až do dnešní doby a to na místě někdejší tvrze. Zámek byl roku 1696 opraven, roku 1728 byl však opět zpustlý.