Želiv, kostel sv. Petra a Pavla

Exteriér

Hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla je původně románský kostel, vzniklý v polovině 12. století. Postaven byl bratry benediktíny před příchodem premonstrátů někdy v letech 1139-1149. Z románského období se dochovalo ve spodní části lodi a presbytáře kvádříkové zdivo. Ve dvou úrovních jsou patrné otvory po štenýřovém lešení. Na jižní stěně je napravo od vstupu patrný zbytek románského vstupního portálu. Mohutnější, stupňovitě uspořádané kvádry na severní stěně mohou souviset s bývalým románským schodištěm na emporu, vedeným v síle zdiva. Barokní podobu kostelu vtiskla oprava z první poloviny 17. století a dále přestavba provedená podle Santiniho návrhu mezi lety 1712-1719. K Santiniho úpravám patří především k presbytáři přisazená, polygonálně utvářená sakristie s originálně vyžlabenými hranami nároží a dále originálně utvářený západní štít. Kolem roku 1930 byl kostel renovován podle projektu pardubického architekta Bóži Dvořáka, který je i autorem novobarokní přestavby prelatury (opatství, včetně tzv. Trčkova hradu). V té době došlo k odhalení kvádříkového zdiva a k dalším stavebním úpravám. 

Interiér

Plochý trámový strop s malovanými omítanými poli je dílem přestavby B. Dvořáka kol roku 1930. Velmi pozoruhodný je mobiliář. Velmi kvalitní raně barokní oltáře a kazatelna podle písemných pramenů původně pocházejí z opatského kostela. Užit je na nich (především na bočních ozdobných křídlech) tzv. masivní boltcový dekor (svůj název dostal podle podobnosti s tvarem boltce lidského ucha). Oltářní obrazy zobrazují sv. Petra a Pavla (hl. oltář), žehnajícího Krista (nástavec hl. oltáře), Krista jako beránka (na hl. oltáři zcela nahoře), Kristovu rodinu (levý boční oltář), sv. Annu vyučující P. Marii (v nástavci téhož oltáře), vzkříšeného Krista (pravý boční oltář), sv.  Máří Magdalenu (v nástavci téhož) a čtyři evangelisty (na kazatelně).  Autorem obrazů Kristovy rodiny a zmrtvýchvstalého Krista je malíř Jan Hauska, který v klášteře působil v 17. století (pochází od něj vícero obrazů, některé i v expozici). Obraz žehnajícího Krista pochází asi až z 18. století. Obrazy sv. Anny a Máří Magdaleny pochází z 18. či 19. století. Obrazy sv. Petra a Pavla a evangelistů namaloval a počátku 20. století malíř J. Vysekal.