Liberec-Perštýn, Červený kostel

Historie Červeného kostela na Perštýně - kostela sv. Vincence z Pauly

O kostelu a architektech

            Novorománský kostel nezvyklého vzhledu, připomínající porýnské románské kostely, postavený z neomítnutých červených cihel a pískovcových stavebních prvků, byl vystavěn v letech 1884–1887. Architekti R. Jordan a J. Schmalzhofer z Vídně. Postavil jej místní stavitel F. Schloz. Společně realizovali desítky sakrálních staveb po celé monarchii. Nekolik kostelů ve Vídni, ale např. také kostel sv. Josefa ve Svitavách a kostel Panny Marie ve slovinském hlavním městě Mariboru.

Historie kostela

           Kostel byl součástí tzv. Špitálského okrsku zvaného Vincentinum, ke kterému později přibyl i sirotčinec. Nyni Praktická škola Gollova. Vše vzniklo z popudu baronky Marie Pauliny Liebigové. Nejprve mateřská škola v roce 1866, poté azyl pro děti dělníků a v roce 1868 soukromá obecná škola sv. Josefa.

Lazaristé

            O kostel se starali lazaristé, o sirotčinec tzv. Dcery křesťanské lásky, což je ženská větev stejného řádu. Řád vznikl v 17. století ve Francii a jeho cílem byla péče sirotky, přestárlé, ale i vězně, galejníky a nemocné. V roce 1901 se sestry staraly o celkem 116 dětí.

Chátrání

            Zlom v historii kostela nastal s odsunem německého obyvatelszva a komunistickým převratem. Po roce 1945 byl kostel i budovy špitálu konfiskovány Československou republikou a spravoval je KNV Liberec, který zde měl v úmyslu vytvořit libereckou hvězdárnu, avšak tento záměr se nikdy neuskutečnil. Pravděpodobně z této doby pochází pověra o tom, že by se v kostele měla nacházet liebigovská rodinná hrobka.

Bohoslužby se zde konaly až do poloviny padesátých let, kdy ještě žily sestry cirilometodějky, které spravovali sirotčinec v Gollově ulici. S jejich odchodem začal kostel chátrat.

             Nastala doba, kdy v zásadě o kostel nikdo nestál. Uvažovalo se o jeho užití oddílem TJ Slovan Liberec, RAJ Liberec, který zde chtělo zřídit restauraci a pikantní variantou je doložená žádost pana Vašátka, který chtěl ve sklepě kostela pěstovat žampióny.

CASD

            V roce 1972 o kostel projevila zájem Církev adventistů sedmého dne a byť byl v té době v havarijním stavu, kostel odkoupila za 30,316,- korun československých.

            V přestavbě kostela se mimo jiné zrcadlí některé prvky, které adventisty odlišují od římských katolíků, kteří kostel původně používali. Např. prostá výzdoba.       

            V zadní části je vidět baptistérium pro křest dospělých ponořením. Adventisty od ostatních církví mimo jiné odlišuje bohoslužebný den, který je v sobotu, ne v neděli.

Perštýnské zajímavosti, které jsou vidět z ochozu věže.

- Na zahradě ZŠ Doctrina – bývalé popraviště, které fungovalo 1585 – 1610.

- Jánský kámen pochází od sochy svatého Jana Nepomuckého, která byla vztyčena jako smírčí kámen na památku tovaryšké vzpury v cechu pláteníků v roce 1723. Zde se setkali mistři se vzbouřenými tovaryši, kteří utekli do Německa.

- monstranční vrch - dle krádeže monstrance z hlavního libereckého kostela v roce 1730 - zbytky hostie se našli právě na Perštýně. Na památku této události, zde byl vztyčen pamětní sloup, který ale na začátku 20. století zasáhl blesk a zůstal pouze podstavec.

- žulový lom - vedle Gollovky směrem k Textilaně.