Trnava u Třebíče, kostel sv. Petra a Pavla

Farnost trnavská                                

Obec Trnava má přes 600 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1101 a nachází se v tzv. Zakládací listině třebíčského kláštera benediktinského. Obec se rozkládá v přírodním parku Třebíčsko. Ve znaku Trnavy je koniklec /chráněná květina vyskytující se východně od obce/ a meč a kříž symbolizující tento kostel, zasvěcený svatému Petrovi a Pavlovi.

„V minulosti patřila farnost trnavská tj. Trnava, Ptáčov a Pocoucov k farnosti rudíkovské. Vlivem nekatolických majitelů panství třebíčského začal lid stále více od katolické víry odpadat, a to také proto, že na panství třebíčském nebyl nikde na faře katolický kněz.  Ve farnosti rudíkovské díky katolickému panstvu ve Velkém Meziříčí zůstal katolický kněz, kterého tam panstvo osadilo na faru. Když Trnavským v Rudíkově v této době jako nekatolíkům odmítli uzavírat sňatky a pochovávat zemřelé, začali v Trnavě roku 1620 se stavbou modlitebny. V této stavbě pokračovali čeští bratři. Stavba byla malá a byla zasvěcena Nejsvětější trojici. Během třicetileté vojny byla stavba zřejmě v rozvalinách. Nekatolický kněz v tomto kostelíku nikdy ustaven nebyl. Po návratu odpadlých od katolické církve začali v roce 1665 se stavbou kostela do nynější podoby. Presbytář a věž byly několikrát přestavěny. Kostel po dostavění byl zasvěcen sv. Petru a Pavlovi, ovšem až do zřízení duchovní správy roku 1785 patřila Trnava k Třebíči. Roku 1785 zřídil patron farnosti Náboženské matice samostatnou lokálku, která byla roku 1859 přeměněna na faru. Prvním farářem v Trnavě byl premonstrát ze zrušeného kláštera ve Žďáru nad Sázavou P. Nívald Javůrek“…tolik citace z farní kroniky.

Kostel stojí uprostřed hřbitova. Má hlavní oltář zasvěcený sv. Petrovi a Pavlovi. Hlavní oltář byl zbudován v roce 1896 Ferdinandem Cíglem z Jihlavy. Oltář má tři obrazy, hlavní Petra a Pavla, který poprvé namaloval třebíčský malíř Halsmann v roce 1803. Tento obraz byl přemalován v roce 1828 akademickým malířem Pokorným z Tišnova. Postranní obrazy svatého Vendelína /patrona pastýřů/ a svatého Isidora /patrona rolníků/ maloval profesor Kuyler z reálky v Jihlavě. Po boku hlavního oltáře je socha Božského srdce Páně, která byla dovezena z Tyrol, a socha Panny Marie, která je z Brna. Obrazy na stropě maloval C. Čeláň, který byl kostelníkem u sv. Martina v Třebíči.

Původní varhany byly postaveny roku 1890 od varhanáře Zurchystala z Třebíče. Mají pět rejstříků a pohon elektrický. V roce 1916 vojenská správa odňala cínové píšťaly a ty byly nahrazeny plechovými a dřevěnými. Nynější podoba varhan je z roku 1955.

Křížová cesta je polychromována v ozdobných dřevěných rámech. Byla zbudována v roce 1900 od Hlávky. Okna v kostele jsou železná, s malovanými obrazy sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Ludmily a sv. Anežky. Byla zhotovena p. Říhou z Brna.

Věž kostela je vysoká 30 metrů a je krytá plechem. Ve věži byly v minulosti umístěny 4 zvony. V roce 1942 byly dva větší zvony odevzdány pro vojenské účely. Zůstal jenom jeden větší zvon ulitý v roce 1927 a jeden malý zvon ulitý v roce 1609. V r. 1970 byl pořízen nový zvon a jeho svěcení a zavěšení na věž kostela se konalo 20. září téhož roku. Věžní hodiny byly pořízeny a vystavěny na věž v roce 1903. V roce 1998 byla provedena náročná a nákladná oprava střechy kostela – výměna plechu i krovů na lodi i věži.

Současný kněz je v pořadí 25. katolický kněz naší farnosti. Nedělní mši svatou v Trnavě navštěvuje kolem sedmdesáti věřících.