Opava, evangelická modlitebna

Evangelíkům bylo tolerančním patentem umožněno od roku 1781 konat náboženská cvičení, v roce 1861 byli zrovnoprávněni. Počet evangelických rodin v Opavě postupně narůstal zejména díky přistěhovalectví z ciziny, obzvláště z Německa. První bohoslužbu konali v Opavě 4. prosince 1864. Ještě týž den se opavští evangelíci konstituovali jako místní sdružení evangelické nadace Gustava Adolfa. K definitivnímu konstituování samostatného sboru došlo 6. srpna 1871 zvolením osmičlenného staršovstva. V roce 1872 bylo v Opavě jen 183 evangelíků, po přelomu století více než tisíc. Ke známým opavským evangelíkům patřili například stavitel Julius Lundwall, majitel cukrovaru Alexander von Jutrzenka, majitel parního mlýna Ernst Mühlau, majitel farmaceutické továrny v Komárově Karl Hell, továrník Oskar Fiedor, podnikatel Carl Weisshuhn a další. V letech 1896 - 1899 si němečtí evangelíci podle plánu Ferdinanda Hickela postavili kostel v novogotickém stylu.

Konec 2. světové války přinesl rozvoj kazatelské stanice v Opavě. Přestože bylo město z velké části pobořeno a členové kazatelské stanice rozptýleni, už 29. července 1945 se konaly první českobratrské bohoslužby v poškozeném kostele bývalé německé evangelické církve (dnešní Zemský archiv v Opavě na Lidické ulici). Bohoslužby byly konány každou neděli, počet členů začal narůstat a rozhodnutím synodní rady ze dne 12. února 1948 byl zřízen k 1. únoru 1948 samostatný sbor ČCE Opava a již v prosinci roku 1949 byl slavnostně otevřen sborový dům na Lidické ulici č. 2 a 4, kde se sbor schází do dnešních dnů.