18:00 | - | 21:00 | Otevřeno, možnost návštěvy |
WWW: https://www.farnostlanzhot.cz/
GPS: 48°43'27.84"N, 16°58'1.2"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Tereza Zonygová
Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 21.01.2020)
Ne |
|
||||
Další bohoslužby v týdnu … | |||||
Út |
|
||||
Čt |
|
Historie kostela První zmínka a zároveň i pověst o kostele je již z roku 888 – 906. Pravděpodobně se jednalo o románský katolický kostelík. Stará pověst vypráví o kostele, který se propadl do země proto, že lidé opustili pravou víru. Po propadlém kostele zůstala prohlubeň zaplavená vodou, takže tam vzniklo „Jazero“. Pověst do těch míst umístnila jádro Lanžhota. Podle pověstí přišli do Lanžhota první Habáni – Novokřtěnci kolem roku 1530. Zřídili si zde svou komunitu a „spolkový dům“. V 17. století byli po mnoha pohromách a pronásledování nuceni odejít do Uher. Ze 17. století se v matrice uchoval popis tehdejšího kostela. Měl dva oltáře – hlavní byl zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a postranní Nejsvětějšímu tělu Ježíšovu. Byl zaklenut jenom v presbytáři a loď kostela měla dřevěný trámový strop. Sakristie byla za hlavním oltářem a nad ní byla kruchta (kúr) bez varhan. K výbavě kostela patřili dva stříbrné kalichy, stříbrné cimborium a monstrance, kalich k příjmání, lampa a dva zvony. Zásluhou faráře Ondřeje Vaníčka byl lanžhotský kostel opravován roce 1716. Dřevěný strop byl vyměněn za klenutý, v zadní části kostela vybudoval kruchtu (kúr), byly vyměněny zničené varhany za nové , pořízeno 24 lavic, kazatelna a křtitelnice. I přes různé úpravy nestačil kostel svou kapacitou pojmout návštěvníky bohoslužeb, a proto se usilovalo o jeho rozšíření. Ani ve válečných letech nebyl kostel ušetřen. V dubnu 1945 obsadili Němci věž kostela, ze které si udělali rozhlednu. Při osvobozovacích bojích byla věž ustřelena a zřítila se na zem. Kostel byl znovu opraven a zasvěcen Povýšení sv. Kříži. Díky horlivosti farníků byl kostel uveden do dnešní podoby a krásy. V minulých letech se v kostele (interiéru i exteriéru) konala řada drobných úprav a oprav. Historie zasvěcení kostela - hody Oslavě zasvěcení kostela se říká posvícení, na Moravě říkáme hody. Oslava v kostele přechází k oslavě lidové, k tanci a zpěvu. Jak to po staletí bývalo a je do dneška, i když v současné době si někteří občané hody vůbec s oslavou kostela nespojují. Pan Josef Uher ve svém článku v lanžhotském zpravodaji o historii svátku Povýšení svatého Kříže uvádí: Starším lanžhotským generacím není třeba vysvětlovat, že podle tradice určuje datum konání hodů svátek Povýšení svatého Kříže, připadající vždy na 14. září. A to tak, že první neděle po něm se stává nedělí hodovou. Pokud 14. září připadne na neděli, je ona hodovou. A proč právě svátek Povýšení svatého Kříže určuje datum konání lanžhotských hodů? To proto, že symbolu Povýšení sv. Kříže je zasvěcen náš kostel. Toto je tedy v širší známosti (ne u mladých a nejmladších generací). Ale málo se už ví, z jakých důvodů a kdy svátek Povýšení svatého kříže vznikl.
V roce 614 se zmocnil Jeruzaléma perský král Chosroes, který kříž uloupil a vzal si ho do hlavního města své říše Ktesifonu. Až za čtrnáct let, když byzantský císař Herakleios perského krále porazil, vrátil se kříž do Jeruzaléma. K tomuto jeho návratu došlo 14. září 628. Právě tuto událost připomíná v liturgickém (křesťanském bohoslužebném řádu) kalendáři svátek Povýšení svatého Kříže.
Náš kostel je zajímavý jednou zvláštností
Kostely mívají v interiéru obraz, sochu nebo vitráž, která se týká zasvěcení kostela. V našem kostele by to tedy mělo být zobrazení Povýšení svatého Kříže. Jenže za hlavním oltářem máme krásnou vitráž s tématem Nalezení svatého Kříže.Také k tomuto se vyjadřuje pan J. Uher:
Stalo se někdy na sklonku 19. století, že jistá firma obdržela z dvou městeček objednávky na zhotovení barevného mozaikového okenního obrazu do kostela: 1. měl představovat téma – výjev P o v ý š e n í sv. Kříže a 2. N a l e z e n í sv. Kříže. První objednávka přišla z farnosti moravského městyse Lanžhota a druhá z rakouského Hohenau (Cahnov). Tehdy patřila obě městečka do Rakousko – Uherska. Za hlavním oltářem v našem kostele máme velké barevné mozaikové okno s výjevem, který představuje, a teď pozor, N a l e z e n í sv. Kříže! Ačkoliv máme kostel zasvěcený P o v ý š e n í sv. Kříže. Nu a v Cahnově mají mozaikové okno s výjevem Povýšení sv. Kříže, ačkoliv je jejich kostel zasvěcen N a l e z e n í sv. Kříže. Jak je to možné?
Vysvětlení:
Obě farnosti patřily pod správu Liechtenšteinů a při instalování došlo k záměně. Možné je, že by výměna obrazů byla finančně náročná, a proto o ni léta nikdo neusiloval. Až bývalý duchovní správce Mgr. Pavel Holešinský se o tuto možnost začal zajímat. Telefonicky se spojil s farností cahnovskou a zjistil, že výměna by možná byla, ale není to jednoduchá záležitost, jelikož kostel v Cahnově je památkově chráněnou budovou a žádost by se musela domlouvat s vyššími institucemi. Protože Mgr. P. Holešinský z naší farnosti odešel, už se jednání neuskutečnilo. Je možné, že se časem obě farnosti domluví a výměnu zajistí.
Břeclav, kostel sv. Václava – 9,9 km
Podivín, kostel sv. Petra a sv. Pavla – 16,6 km
Kobylí, kostel sv. Jiří – 22,4 km
Brumovice, kostel sv. Antonína Paduánského – 25,6 km
Starovičky, kostel sv. Kateřiny – 27,6 km
Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.