Brno, Červený kostel J. A. Komenského

Příznivci učení Jana Husa a jeho následovníků i žáci wittenberského reformátora Martina Luthera působili také v Brně. Na rozdíl od evangelíků na Vysočině či ve vesnicích jižní Moravy (Nosislav, Klobouky, Miroslav) však skoro stošedesátileté pronásledování, které nastalo po roce 1620, ve skrytu „nepřečkali“.

Toleranční patenty císaře Josefa II. z podzimu 1781 povolovaly omezené fungování luteránů (podle Augsburského vyznání z roku 1530) a reformovaných (podle Druhého helvetského vyznání z roku 1566). 

27. července 1782 se několika zaměstnancům textilních továren, kteří se do Brna přistěhovali z Německa, podařilo získat povolení k založení evangelického sboru. Evangelíci byli ovšem v habsburském státě pouze trpěni jako druhořadí občané. První evangelické bohoslužby se konaly o Vánocích v textilce Johanna Leopolda von Köffillera (1743-1814). O rok později si protestanti koupili bývalou jízdárnu na dnešní Husově ulici a také pro sebe našli pastora, stuttgartského rodáka Viktora Heinricha Rieckeho (1759-1830).

Původně nepatrné společenství se během několika desítek let značně rozrostlo a v roce 1870 měl sbor již přes tisíc členů. Proto si po zrušení tolerančních omezení nechali brněnští evangelíci vyprojektovat vídeňským architektem Heinrichem von Ferstelem (1828-1883) skutečný kostel. Základní kámen byl položen 7. září 1863 a o čtyři roky později byl Kristův kostel (Christuskirche) posvěcen.

Kostelu se podle použitých cihel lidově říká Červený kostel. Jeho architekt je také podepsán pod

Votivkirche na vídeňské Ringstrasse. Stavba je ovlivněna severoněmeckým novogotickým slohem, pro který je charakteristické právě červené zdivo.

Umístění v tzv. kompozičním kříži brněnské okružní třídy mu dává dominantní postavení v její zástavbě. Byl také první velkou stavbou nekatolického kostela na našem území.

Trojlodní kostel s neobvyklou tribunou v závěru apsidy je dlouhý 45 m. Věž je vysoká 51 m. Z vnitřního vybavení je vzácná mramorová kazatelna se symboly čtyř evangelistů, oltář a křtitelnice. Varhany od firmy Rieger jsou z roku 1887. V někdejší křestní kapli je pamětní deska připomínají zmiňovaného prvního německého evangelického kazatele.

Centrum života sboru tvoří nedělní bohoslužby. V Betlémském kostele na Pellicově 6 začínají již v 8.30, v Červeném v 10.00 a v Rychmanově ve 14.00 (druhou a čtvrtou neděli v měsíci). Pro děti je nachystaný program.

Během týdne se schází malý pěvecký sbor Kůrovec, školní děti, teenageři, mládež, dospělí i nejstarší generace. Někde je to víc o čtení Bible, jinde o hraní, nebo zas naopak převládají rozhovory, modlitby či pití kávy. Pro duchovní hledače pořádáme na podzim kurzy Alfa, během deseti setkání se na nich lze seznámit se základy křesťanství. S biblickými programy chodíme také do Diakonie ČCE na Hrnčířskou.

Křtíme, oddáváme a pohřbíváme, chodíme do nemocnic, ale také do domácností. Nabízíme blízkost a pomoc ve zlomových okamžicích života i v krizích. Snažíme se zapojovat se do veřejného dění i služeb potřebným, také do ekumeny ve městě, otevíráme kostel pro různé koncerty a výstavy. Už více než dvě desetiletí pořádáme šestkrát do roka Hudební nešpory. Jedná se o benefiční koncerty se čtením z Bible a krátkým kázáním.

Spolupracujeme se skauty, kteří se scházejí na naší faře v Pellicově ulici, ale také s YMCA a školami Evangelické akademie. Pořádáme tábor pro děti, rodinné dovolené i víkendové pobyty.

Sbor a jeho činnost leží převážně na bedrech dobrovolníků.

Během týdne mají evangelíci své zázemí v budově někdejší evangelické školy na Opletalově 6, na které studoval např. Kurt Gödel (1906-1978). V druhém patře je vyšší odborná škola Evangelické akademie a od roku 2025 by zde mělo sídlit i Evangelické gymnázium.