Horšovský Týn, kostel sv. Petra a Pavla

Městský kostel sv. Petra a Pavla na náměstí Republiky vznikl patrně téměř současně se stavbou biskupského hradu a s vysazením města. Prvně se připomíná v 80. létech 13.století. Původně raně gotická stavba byla přestavěna ve stylu pozdní gotiky ve 2. polovině 15.století, kdy město ovládali Ronšperkové. Pozdně gotickou dispozici si kostel udržel i nadále, přestože byl dvakrát postižen ničivými požáry. Po požáru v roce 1547 nechal kostel opravit Jan ml. z Lobkovic, který je také v kostele pohřben. Jeho nádherný náhrobek byl zničen zřícenou klenbou při dalším požáru v roce 1708. Poté byl kostel zbarokizován. Při poslední rekonstrukci z let 1991-1992 byl opraven krov, vyměněna střešní krytina a obnovena fasáda. Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní stavba s polygoná1ním presbytářem, kterou po celém obvodu jistí gotické opěráky. Na severní straně je doplněna pětipodlažní věží s ochozem a barokní zvonicí opatřenou dvěma zvony. Původní velký zvon z počátku 17. století je nyní umístěn v nedaleké zvonici. Věž je v současnosti přístupná veřejnosti a poskytuje zajímavý pohled především na střed města.
Západní průčelí kostela zdobí barokní štít, členěný polosloupky a dvěma nikami, kde byly umístěny sochy sv. Petra a Pavla. Ty se nyní nacházejí na nádvoří státního zámku. Presbytář i loď jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami, předsíň a podvěží jsou sklenuty křížovou klenbou.
Pozdně gotickou přestavbu pak připomíná gotický lomený portál s přetínanými pruty - původní vstup do kostela. V předsíni bylo v roce 1911 osazeno 11 náhrobníků významných měšťanů a duchovních. Byly sem přeneseny z podlahy lodi kostela. Vnitřní vybavení kostela pochází vesměs z období po roce 1708. Tvoří ho hlavní oltář a dva pobočné oltáře s výzdobou převážně z dílny chebského malíře Melchiora Ditricha. Obrazy představují Svatou rodinu, Boha Otce a Pannu Marii, sochy sv. Petra a Pavla, sv. Norberta a sv. Václava, na bočních oltářích pak sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa. Jeden z bočních oltářů je ozdoben obrazem malířky Paulíny Bauml. Kazatelna s reliéfy evangelistů a se sochou Krista Dobrého pastýře na stříšce, stejně jako lavice s páskovou a akantovou ornamentikou jsou barokní z první čtvrtiny 18. století.