Domažlice-Veselá hora u Domažlic, kostel sv. Vavřince

Historie Svatovavřinecké pouti Na návrší nad Domažlicemi v nadmořské výšce 582 metrů na Veselé hoře se nachází kostelík zasvěcený sv. Vavřinci, který v dnešní podobě je zde od roku 1851. Historické prameny uvádí, že byl již založen v 10. století knížetem Boleslavem na památku jeho vítězství nad Maďary, utíkajícími po porážce na Lešském poli do šumavských lesů. Tato událost se stala v den sv. Vavřince v roce 995. V červnu 1683 vznikl v domažlické Hradské ulici požár, který se rozšířil na pravou stranu náměstí a blížil se k radničnímu domu. Tehdejší děkan P. Jiří Mauricius Borovský, který v Domažlicích působil od ledna 1679 do své smrti dne 1. dubna 1692, vyšel s Nejsvětější Svátostí z kostela a domažličtí rychtáři přísahali, že zbudují kostel na Veselé hoře, pokud se oheň dále nerozšíří. Oheň se již dále nešířil, ale rychtáři na svůj slib zapomněli a neučinili, jak slíbili. Této myšlenky se ujala zbožná a zámožná domažlická měšťanka paní Zuzana Veselá, čímž splnila svůj slib učiněný doma před obrazem sv. Vavřince, pokud se uzdraví ze své duševní deprese, která ji při tomto velkém ohni v Domažlicích stihla. Jejím přispěním bylo započato se stavbou kostela a 10. srpna 1695 byl slavnostně vysvěcen. Později byl kostelík opomíjen a stále více pustl. Až v roce 1769 byl kostel opraven a rozšířen zásluhou domažlického rodáka P. Petra Bedřicha Floriána, děkana v Polné. V josefinské době postihl kostel stejný osud jako mnoho ostatních, byl zrušen a prodán v roce 1788. Po smrti císaře Josefa II. usilovali domažličtí měšťané o jeho obnovení. K jeho posvěcení došlo 19. října 1851, které vykonal se souhlasem biskupské konsistoře tehdejší zdejší vlastenecký děkan a vikář P. Jan Faster, domažlický rodák. Od této doby se vždy v neděli po 10. srpnu, kdy se slaví svátek sv. mučedníka Vavřince, konají slavné bohoslužby v kostelíku sv. Vavřince. Poutníky vítal z věžičky hlas dvou zvonů, které však byly v první světové válce roku 1917 zabaveny pro potřebu zbrojního průmyslu císařsko-rakouské monarchie. Ve dvacátých letech minulého století byly zakoupeny nové dva zvony, pojmenované Vavřinec a Anna. Avšak i tyto postihl v roce 1942 stejný osud jako ty předcházející, neboť byly zabaveny pro potřebu nacistického zbrojního průmyslu. Od této doby věžička kostelíka je bez zvonů. Velká známá vavřinecká pouť se konala v roce 1939, když již české země byl pod vládou nacistů v Protektorátu Čechy a Morava, na které pronesl vlastenecké kázání vyšehradský kanovník Msgre Bohumil Stašek. V září téhož roku byl nacisty uvězněn a ve věznicích a koncentračních táborech pobyl až do konce druhé světové války. Po svém návratu se v roce 1945 opět zúčastnil svatovavřinecké pouti jako kazatel, ovšem již s poničeným zdravím. Arcibiskup pražský a pozdější kardinál Msgre ThDr Josef Beran měl u sv. Vavřince v roce 1947 slavné bohoslužby a kázání Po únorovém puči v roce 1948 byly poutě zakázány a uskutečnily se teprve až v letech 1968 a 1969. Po tyto dva roky pobýval u sv. Vavřince českobudějovický biskup Msgre ThDr Josef Hlouch, který se znovu ujal řízení této diecéze, když byl propuštěn z internace. Pak v normalizačních letech byly poutě v neděli na Vavřinci opět zakázány a bohoslužby mohly být pouze v arciděkanském kostele v Domažlicích. Teprve od roku 1990 - po sametové revoluci - jsou znovu vždy u sv. Vavřince na Veselé hoře poutní bohoslužby, které vykonala řada známých církevních hodnostářů. Mezi nimi zvláště apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Msgre Giovanni Coppa, který zde poprvé sloužil pontifikální mši sv. a česky kázal v srpnu 1994. Tento rok to byla opravdu historická událost, neboť vůbec poprvé za existence domažlické farnosti pobýval zde vyslanec sv. Otce apoštolský nuncius. Arcibiskup Msgre Coppa měl u sv. Vavřince bohoslužby ještě v letech 1995, 1996, 1997 a naposledy v roce 1999. V posledních létech našimi hosty na Svatovavřinecké pouti byli: v roce 2002: Abp. Karel Otčenášek a provinciál české provincie řadů dominikánů O. Alvarez Kodeda OP v roce 2003: Biskup Karel Herbst a sekretář papežské nunciatury v Tbilisi ICDr. Marcel Šmejkal v roce 2004: provinciál české provincie Tovaryšstva Ježíšova František Hylmar SJ a rektor pražského semináře Artur Matuszek v roce 2005: plzeňský biskup Msgre František Radkovský a biskupský vikář Msgre Josef Žák v roce 2006: litoměřický biskup ThDr. Josef Koukl a ICDr. Msgre Marcel Šmejkal v roce 2007: ICDr. Jan Löffelmann a ThLic. Zbigniew Czendlik v roce 2008: P. Miroslav Nikola a břevnovský převor P. Prokop Siostrzonek OSB v roce 2009: plzeňský biskup Msgre František Radkovský a P. Antonín Doležal, probošt Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v roce 2010: prof. Tomáš Halík a P. Didak Robert Klučka OFM