Police nad Metují, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie založil v letech 1253 až 1278 benediktinský opat Martin I. Stavba byla vybudována z masivního zdiva z lámaného opukového kamene a z přitesávaných pískovcových kamenů. Dokončen byl r. 1294 za opata Bavora z Nečtin. Poté bylo započato se stavbou klášterních budov, které byly dokončeny r. 1304. Dne 21. května 1421 byl kostel s klášterem vypálen Slezany a mniši byli pobiti. Před r. 1449 byl obnoven a r. 1469, za bojů Jiřího z Poděbrad se Slezany, znovu vypálen. Brzy byl opět obnoven a r. 1566 opět vyhořel. Pravděpodobně za opata Selendera se stal klášterní kostel farním a dosavadní farní kostel Narození Panny Marie začal být užíván jako hřbitovní. Ve třicetileté válce byl klášter vypleněn císařskými vojsky - Sasy a hlavně Švédy v letech 1631 - 1645. Mniši museli uprchnout a klášter přestal existovat. Za opata Tomáše Sartoria r. 1679 byl obnoven a pokračovalo se ve výstavbě. Loď v dnešní podobě byla sklenuta v r. 1716. Stará věž byla zbořena a postaveno dnešní, široce rozložené barokní průčelí, patrně za účasti K. I. Dienzenhofera. Raně gotický vstupní portál s románskými prstenci zůstal zachován. Kruchta v dnešní podobě byla vestavěna r. 1760. Deset let nato byly před kostelem postaveny kamenné sochy sv. Prokopa, Benedikta, Scholastiky a Vintíře. Klášter byl zrušen za vlády císaře Josefa II. v roce 1786.

Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie je raně gotická trojlodní bazilika s pětiboce uzavřeným vyvýšeným presbytářem a pravoúhle uzavřenými bočními loděmi. Trojosá hlavní fasáda je završena plochým štítem, členěná lizénovými rámci. Uprostřed bohatý, raně gotický lomený portál s hlubokým ostěním, členěným sloupky s prstenci, hlavicemi a archivoltami, krytými rostlinným dekorem. Pata portálu je 80 cm pod úrovní dnešního terénu, stejně jako úroveň dnešní dlažby kostela. Na římse nad portálem je umístěn kříž sv. Benedikta. Po obou stranách portálu stojí kamenné sochy Benediktinských světců v nadživotní velikosti - sv. Benedikta z Nursie, zakladatele řádu, jeho sestry sv. Scholastiky, zakladatelky ženské větve řádu, sv. Prokopa, prvního sázavského opata a bl. Vintíře, poustevníka a diplomata. Presbytář a boční lodi jsou zaklenuty křížovou klenbou s žebry profilu vejcovce sbíhajícími se do vegetabilních a antropomorfních konzol. Na evangelní straně presbytáře je hrotový portál se zkoseným ostěním a vedle sanktuarium završené reliefním trojlistem. Na epištolní straně bylo objeveno lomené sedile s freskou hlavy Kristovy a gotickým nápisem svědčícím o době vzniku kolem r. 1300. Hlavní loď je sklenuta barokně gotickou křížovou žebrovou klenbou , v její západní části byla vestavěna pozdně barokní kruchta. Na začátku 18. století došlo také ke zdvižení podlahy kostela o 80 cm a osazena pískovcová dlažba (bylo nalezeno i staré dláždění z destiček z pálené hlíny).

Na hlavním oltáři Panny Marie jsou v deskových polích vymalováni sv. Benedikt, sv. Scholastika, sv. Gertruda a sv. Vít. Po stranách prebytáře stojí dřevěné sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha v nadživotní velikosti. Jedná se o cennou barokní práci neznámého autora. Na kazatelně v deskových polích jsou vyobrazeni evangelisté, sv. Matouš, sv. Marek, sv. Lukáš a sv. Jan. Naproti kazatelně na pilíři hlavní lodi je zavěšen kříž s Kristem, pocházející z inventáře zrušeného kostela sv.Kříže na Ostaši. V bočních lodích jsou oltáře Panny Marie Bolestné a sv. Kříže s Božím hrobem. Socha sv. Josefa u druhého pilíře hlavní lodi pochází z Kafkovy dílny v Červeném Kostelci. Památná je pozdně gotická osmiboká kamenná křtitelnice z konce15. století, přestěhovaná sem ze zrušeného farního kostela. Původní varhany z roku 1761 byly v roce 1809 nahrazeny novými, které vydržely do r. 1857, kdy byly opět nahrazeny novými. Současné varhany jsou z r. 1939 z dílny břevnovského varhanáře Josefa Růžičky, který vestavěl nový nástroj do původní varhanní skříně z roku 1809.

Délka kostela je 50 m, z toho prebytář 20 m; šířka hlavní lodi a prebytáře je 8,8 m, šířka postranních lodí 5,7 m. Výška hlavní lodi 16,2 m, výška presbytáře 11,2 m a výška postranních lodí 8 m. Výška věže s hodinami je 36 m.