Uhlířské Janovice, kostel sv. Jiljí

Okolí dnešních Uhlířských Janovic bylo osídleno Zličany. Od roku 1167 drželi zdejší kraj páni z Divišova (později ze Šternberka). Jeden z nich, Jan ze Šternberka, založil (snad v roce 1250) osadu, která nese jeho jméno. První písemný doklad o Janovicích je až z roku 1352. Od téhož roku je uváděn i přívlastek „Uhlířské“ (či Uhelné), připomínající časté povolání místních obyvatel.

Ještě před založením osady byla pravděpodobně v místě starého slovanského hradiště postavena románská kaple. Ve 13. století k ní byl přistavěn pozdně románský kostelík zasvěcený sv. Jiljí. K románské lodi byl ve 14. století přistavěn gotický presbytář. Kostel sv.Jiljí je vzácná stavební památka románsko-gotického stylu. Oltáře a přilehlá márnice pocházejí z údobí baroka. Roku 1904 kostel z části vyhořel; gotický presbytář a fresky byly však zachráněny. Kostel byl obnoven v původním slohu podle návrhu stavitele L. Lablera r. 1908-1909. Fresky byly objeveny roku 1895 a obnoveny roku 1953 akademickým malířem Teršem. Původně pozdně románská loď z konce 13. století, gotický presbytář ze 14. století; původní západní věž byla snesena v roce 1795.

Kostel dočasně zprofanován (na 60 let), opraven v l. 1869-71; vyhořel r. 1904 a poté obnoven puristicky (portály, okna, zdivo, plochý strop) L. Láblerem v 1908—09. Postaven z lomového kamene s detaily z červeného pískovce. Jednolodní, obdélný, s obdélným, polygonálně uzavřeným presbytářem s opěráky a se sakristií. Na západním průčelí zazděný vchod na emporu, na severní straně románské okno, ostatní okna hrotitá s pseudogotickými kružbami. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou a kápěmi závěru na jehlancových konzolách.

Na stěnách a klenbě gotické nástěnné malby z 2. poloviny 14. stol. (objeveny roku 1895): stěny rozděleny ve třech vodorovných pruzích v obdélná pole, na severní straně presbytáře odshora: Večeře Páně, Zajetí, Bičování a Korunování Krista trním, Ukládání do hrobu, Vstup do Předpeklí, Zmrtvýchvstání. Vrchol neroznatelný, pod ním Kristus nese kříž. Nanebevstoupení Páně, Seslání sv. Ducha. Na východní stěně závěru král David; v jihových. poli podoba krále (?), neroznatelná; na již. straně presbytáře: postavy sv. Petra a Pavla, pod okny zbytky drapérie. Na klenbě šternberský znak a nebeská tělesa.

Zařízení: Hlavní oltář rokokový, rámový, kazatelna klasicistní, dva obrazy sv. Jana Nepomuckého a Smrti sv. Josefa z 1. pol. 19. stol.

V areálu bývalého hřbitova socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1853, barokní márnice a dřevěná zvonička.