Holešov, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Trojlodní barokní chrám, dominanta holešovského náměstí, stojí na místě původního menšího gotického kostelíku asi ze 14. století. Současná stavba kostela byla dokončena v roce 1708. Vnitřní architektura byla dotvářena za Františka Antonína hraběte z Rottalu, držitele holešovského panství v letech 1717–1762.

Kostel byl slavnostně vysvěcen 26. července 1735 olomouckým světícím biskupem Ottou Honoriem hrabětem z Egkhu a Hungersbachu.

Scéna na hlavním oltáři představuje Nanebevzetí Panny Marie a vytvořil ji Jan Jiří Schauberger ze štuku. Kompozice je rozdělena do tří částí – mohutný dolní komplex zachycuje anděly a oblaka odnášející Pannu Marii, kterou očekává Ježíš Kristus s křížem, druhou část tvoří Duch Svatý v podobě holubice vznášející se v okně do zlata svítícím a nad tím vším sedí žehnající Bůh Otec v oblacích.

Celkový dojem navíc umocňují sochy světců v nadživotní velikosti umístěné mezi sloupy. Zleva stojí sv. Kateřina Alexandrijská s knihou v ruce, sv. František z Pauly s holí, sv. Antonín z Padovy s malým Ježíškem v náručí a sv. Cecílie bez atributů.

Proti kazatelně je velmi vzácná křtitelnice, dílo Jana Jiřího Schaubergra. V její dolní části lze vidět dva andělíčky, kteří nesou nádobu s křestní vodou uzavřenou tepaným víkem v podobě mušle. Nad ní se nachází mohutná zeměkoule se zlatými mraky, které znázorňují světadíly s odkazem na biblický text: „Jděte do celého světa a křtěte všechny národy.“ Na zeměkouli stojí Jan Křtitel a křtí klečícího Ježíše Krista v řece Jordánu, kterou znázorňuje stříbrný pramen. Pod baldachýnem se vznáší Duch Svatý v podobě holubice a na stříšce sedí Bůh Otec v oblacích.

V západní části lodi na hudební kruchtě se nachází varhanní skříň, která je ozdobena devíti andělíčky s hudebními nástroji barokní kapely (trubka, loutna, tympány, housle, flétna). Varhanní prospekt je završen sochou krále Davida hrajícího na harfu (citeru). Za varhanami je velmi působivá iluzivní malba.

Z deseti bočních oltářů vyzdvihněme v levé boční lodi oltář sv. Jana Sarkandra, který byl holešovským farářem v letech 1616–1620 (blahoslaven r. 1860, svatořečen r. 1995, je zvláštním ochráncem holešovské farnosti a děkanátu). Od roku 1877 je část Sarkandrových ostatků uložena v prosklené schránce, nyní vložené do velkého pozlaceného relikviáře na oltáři.

Ve věži farního kostela se původně nacházelo pět zvonů. Tři z nich byly rekvírovány pro vojenské účely v roce 1942. Zbylé dva renesanční zvony se dochovaly do dnešních dnů. Nesou jména sv. Jakuba (z r. 1596) a sv. Václava (z r. 1597).

Černá kaple

K pravé straně kněžiště kostela Nanebevzetí Panny Marie se rozhodl majitel panství František Antonín hrabě z Rottalu přistavět pohřební kapli, jejíž výzdoba měla odpovídat prestiži a bohatství tohoto rodu. Kaple nese název podle převládající barvy, která je kombinací černého a šedého umělého mramoru na stěnách, od kterých se výrazně odráží bílý štuk soch a zlacené hlavice pilastrů.

Černá kaple byla vysvěcena 25. července 1748 olomouckým biskupem a kardinálem Ferdinandem Juliem hrabětem z Troyer. Pod kaplí byla vybudována krypta jako místo posledního odpočinku hraběcí rodiny Rottalů, později i Wrbnů. V současnosti je zde uloženo celkem dvanáct rakví. Krypta není zpřístupněna veřejnosti.

Kaple je jedinečné umělecké dílo nevídané hodnoty a proslavila ji výzdoba sochaře Gottfrieda Fritsche (1706–1750). Zakladatel kaple a jeho manželka Marie Cecílie jsou zde zachyceni v nadživotní velikosti včetně do detailů provedeného rokokového oblečení. Pod jejich sochami se nacházejí latinské nápisy.

Proti sobě jsou umístěny dva oltáře. Na západním oltáři je zachycena událost v předvečer Velkého pátku – Pán Ježíš se modlí v Getsemanské zahradě na hoře Olivové a z posledních sil ho zachytává anděl, aby neklesl k zemi. Na východní straně je umístěn hlavní oltář ke cti ukřižovaného Spasitele. V dolní části lze vidět v plamenech duše ve zhmotnělé lidské podobě, které upínají ruce k ukřižovanému Ježíši na obraze a prosí jej o odpuštění, aby se mohly dostat do nebe.

Do kaple bylo přemístěno i devět cechovních postavníků z konce 18. a z počátku 19. století, které byly dříve připevněny na bocích lavic v hlavní lodi kostela kvůli zasedacímu pořádku.