Číhošť, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti je významnou stavbou a dominantou obce. O kostele jsou zmínky již z roku 1350. Původně byl kolem kostela hřbitov. Až do roku 1824 se na hřbitově kolem kostela pohřbívalo. Potom byl vybudován nový hřbitov. Po husitských válkách tu působili utrakvističtí faráři (příznivci Jana Husa), kteří sem dojížděli na koni z Ledče. Kostel byl filiální, náležející pod ledečskou farnost. Samostatným farářem byla fara obsazena až v roce 1856. Původní dřevěná fara byla ke kostelu postavena v roce 1786, dnešní zděná farní budova je z roku 1885.

Kostel je jednolodní gotická stavba s uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou. Na straně evangelijní je gotická schránka na hostie. Na severní a západní straně lodi jsou gotické profilované portály. Loď kostela je plochostropá, donedávna s obrazovou výzdobou "Kristus král a české nebe". Malbu provedl v roce 1946 akademický malíř Rudolf Adámek z Prahy. Byly zde vyobrazeni sv. Jan Nepomucký, sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Vojtěch, sv. Norbert, sv. Vít a sv. Zikmund. Dále zde byli evangelisté Lukáš, Marek, Matouš, a Jan. Na stropě, směrem k presbytáři, byl vyobrazen číhošťský kostel s okolní krajinou.

Pod stropem, směrem k presbytáři, jsou vyobrazeni čtyři andělé s Eucharistií. Technický stav stropu se však stále zhoršoval, strop opadával a stával se nebezpečným pro návštěvníky kostela. Bylo nutno strop opravit a malba již nebyla obnovena. Původní vzhled stropu je zdokumentován na archivních fotografiích.

Hlavní oltář je zhotovený v roce 1888. Oltář byl postavený na původní kamenný obětní stůl z doby výstavby kostela. Původní postranní oltáře zasvěcené sv. Janu Nepomuckému a sv. Václavu již dosloužily svému účelu. Na místo původních oltářů byly přeneseny dva postranní oltáře z bouraného kostela sv. Jana Křtitele v Dolních Kralovicích. Tyto oltáře a mramorová křtitelnice z Dolních Kralovic jsou v Číhošti od roku 1974. V současné době se v kostele nenacházejí postranní oltáře – jejich stav je kritický a bude nutný rozsáhlý restaurátorský zásah. Na severní straně kostela visí obraz sv. Assumpty z původního majetku kostela v bohatém rokokovém rámu.

Během vnitřních oprav kostela byly pod bílou vápennou malbou odhaleny po celém obvodu kostela fresky. Rekonstrukce vnitřních omítek bude i v tomto případě velice nákladná finanční akce.

Kostel vlastnil čtyři zvony. Největší, zasvěcený Svaté trojici, Jan Křtitel, Máří Magdalena – zvaný poledník a malý umíráček. V současné době má kostel zvony tři.

Zvláštností zdejšího kostela je také klasové zdivo na vnější fasádě.

V roce 1948 bylo prostranství před kostelem oploceno a vybudována kovová brána. U kostela stály tři staré lípy - stáří cca 300 let. Postupně musely být lípy pokáceny, jelikož se stávaly nebezpečnými pro obyvatele, pro okolní stavby i kostel. První lípa byla pokácena v roce 1984, další dvě v roce 2010. Před kostelem jsou vystavena dvě torza pokácených lip, jako vzpomínka na jejich monument.

Číhošťský zázrak

11. prosince 1949 o třetí neděli adventní P. Josef Toufar při promluvě na téma slov z evangelia: "Uprostřed Vás stojí Ten, kterého neznáte", ukázal rukou z kazatelny k oltáři a měl říci slova "Zde ve Svatostánku je náš Spasitel". Po těchto slovech se kříž na Svatostánku začal pohybovat třikrát nalevo a napravo. Zůstal nakloněn napravo a přitom ještě nakloněn dopředu. P. Toufar to sám neviděl. Dozvěděl se to až následující den. Přihlásilo se 19 svědků, kteří to viděli a po písemném napsáni, potvrdili přísahou. Pravděpodobně jich bylo více, protože někteří nechtěli o tom mluvit. Asi v roce 2003 se přihlásila další osoba, která nebyla mezi devatenácti. Protokoly s oněmi 19 svědky se prozatím nenašli. Někteří ještě žijí a mluví o této události.

P. Josef Toufar

Narodil se 14.7.1902 v Arnolci (okr. Jihlava). Po otcově smrti se v r. 1927 definitivně rozhodl pro kněžství. Aby získal maturitu, odešel ve věku 26 let na gymnázium v tehdejším Německém Brodě, později přestoupil do Chotěboře, kde v r. 1935 maturoval. Konečně mohl nastoupit do kněžského semináře v Hradci Králové. Dne 29.6.1940 přijal kněžské svěcení z rukou ThDr. Mořice Píchy, biskupa královéhradeckého. Poté byl ustanoven kaplanem v Zahrádce, kde od dubna 1945 působil jako farář. Pro svou úspěšnou kněžskou činnost a značný vliv na mládež byl odtud na popud místních funkcionářů KSČ přeložen do farnosti Číhošť, kterou spravoval od dubna 1948 jako administrátor. Po událostech s pohybem oltářního křížku v číhošťském kostele, při třetí neděli adventní 11. prosince 1949,  byl 28.1.1950 zatčen StB a převezen do proticírkevního vyšetřovacího oddělení ve Valdicích u Jičína. Zde jej nutili za použití brutálního způsobu mučení k doznání, že pohyb křížku je podvod, který sám zinscenoval. Na následky mučení pak dne 25.2.1950 v Praze zemřel ve věku osmačtyřiceti let. Na památku umučeného faráře Josefa Toufara a dalších stíhaných kněží byl na nádvoří kostela v Číhošti 22. září 1990 slavnostně odhalen pomník. Autorem pomníku je akademický sochař Roman Podrázský z Přibyslavi.