Praha 22 - Uhříněves, kostel Všech svatých

Prvé zmínky o uhříněveské faře a kostelu se vyskytují od 14. století, kdy byl patronem kostela klášter Matky Boží sv. Jana Jeruzalémského (Johannitů, maltézů) v Praze.

Po husitských válkách se ocitla Uhříněves v rukou utrakvistických. Po bitvě bělohorské bylo panství uhříněveské, dosud náležející Smiřickým, prodáno knížeti Karlu z Liechtenštejna: Liechtenštejnové se tak stali i patrony kostela. Od roku 1624 je fara opět spravována kněžími katolickými, z nichž nejvýznamnějším se stal Václav Jan Nep. Cžipa, který v Uhříněvsi působil v letech 1731–1773 (!). Tento horlivý kněz se zasloužil o stavbu nynějšího kostela. Přednesl osobně ve Vídni žádost k vrchnosti, aby dovolila buďto dosavadní velmi malý kostel rozšířit, nebo vystavět od základů nový. Vévodkyně Marie Terezie Savojská z rodu Liechtenštejnů svolila nejen k tomu, aby se ze zádušních peněz stavěl nový chrám, ale slíbila na svůj náklad vystavět věž. Nakonec byla však ponechána spodní část věže původní a pouze přistavěn hořejšek.

S novou stavbou kostela dle plánů říčanského stavitele Tomáše Budila se začalo roku 1740; dokončen byl o tři roky později. Dlouho byl bez vnitřní okrasy, až teprve roku 1751 – na opětnou žádost Cžipovu – darovala Marie Terezie Savojská prostředky na stavbu hlavního oltáře a kazatelny. Zmíněná vévodkyně proslula i jako dobroditelka chudých poddaných.

Spolu s dalšími o něco málo později dodanými bočními oltáři i lavicemi tvoří vybavení interiéru téměř jednolitý celek, který až do současnosti odolal jakýmkoli nezodpovědným zásahům.

Hlavní oltář a kazatelna jsou dílem řezbáře Františka Ferdinanda Ublackera z r. 1752; obraz Všech svatých pochází z atelieru Jana Petra Molitora staršího; týž autor namaloval na klenbu presbytáře fresku Nejsvětější Trojice s oslavou Panny Marie.

Ze začátku 20. století pochází mramorová křtitelnice a varhany na hudební kruchtě. Chrámový kůr chová cenný notový archiv.

Ve věži kostela jsou zavěšeny dva zvony: větší, zasvěcený sv. Václavu a sv. Ludmile, od věhlasného zvonaře mistra Tomáše Jaroše z r. 1552, a menší, zasvěcený sv. Janu Křtiteli, od neznámého autora z roku 1685.

Kolem kostela býval do roku 1822 hřbitov. Ke kostelu patří i barokní kaple Božího hrobu, nacházející se na severní straně poblíž sakristie.

Uhříněveský kostel byl roku 1908 povýšen na děkanský a fara se stala děkanstvím s ohledem na důležitost zdejší rozlehlé duchovní správy. Do uhříněveské farnosti kromě tohoto kostela patří dodnes ještě kostel sv. Petra v Dubečku, kostel sv. Ondřeje v Kolovratech a kostel sv. Markéty v Královicích.