Hodonín, kostel sv. Vavřince

Z DĚJIN FARNOSTI A KOSTELA 
   

Vezmeme-li v úvahu prokazatelnou starobylost a význam Hodonína již v dobách Velkomoravské říše, můžeme připustit, že tu bývala fara s kostelem již dávno před rokem 1240, kdy je doložena v listinách. Místním farářem byl jistý Jakub a po něm Jeroným. Dalším známým farářem byl k roku 1482–1483 uváděný Jakub a po něm roku 1487 Gabriel. Bylo to zřejmě v kostele nebo kapli, která byla součástí gotického hradu. Ten se nacházel u brodu přes řeku Moravu, při přechodu tzv. České cesty z Uher do Prahy. Jeho výstavba byla zahájena v roce 1228, současně se založením města. Poté zprávy o zdejší faře až do roku 1560 chybí.

V tomto období působí v Hodoníně novokřtěnci, kalvíni a protestanté. V roce 1610 povolila tehdejší držitelka panství Kateřina Pállfy ustanovení pastora augsburgské konfese. V roce 1633 si stěžuje židlochovický farář ve zprávě pro konzistoř, že na celém rozsáhlém hodonínském panství není ani jediný pravověrný katolický farář a zápis ve strážnické děkanské matrice dosvědčuje, že kostel v Hodoníně byl dlouho před švédskou válkou i během ní zavřený.
    V roce 1640 svěřuje kyjovský farář hodonínskou faru do správy svému kaplanovi Tomáši Silvestrovi. Jeden z jeho nástupců Jan Jiří Kučera v roce 1658 v hlášení pro olomouckou konzistoř uvádí, že zdejší fara je v rozvalinách, a proto bydlí na zámku. Farář spravuje ještě farnosti Bojanovice, Dubňany a Ratíškovice.
    V tomto období byl kostel přebudován a v roce 1668 opatřen klenbou. Dosavadní věž byla zbourána a znovu postavena. V roce 1707 poničil věž blesk, obnovena byla v roce 1714. Znovu zapálena bleskem 1734 a opravena ještě v témže roce. Po všech těchto událostech dostal kostel současnou podobu po barokní přestavbě v letech 1780–1786. V roce 1791 byla vystavěna nová věž.

Kostel je zasvěcen sv. Vavřinci (svátek 10. srpna). Obraz sv. Vavřince na hlavním oltáři daroval kostelu v r. 1840 spolu s novými varhanami císař Ferdinand. Obraz namaloval vídeňský malíř Gustav Diettenberger. Křížová cesta je z roku 1861, mozaiky nad bývalými bočními oltáři vytvořil malíř Jano Köhler. Kazatelna a křtitelnice byly pořízeny v roce 1788 nákladem místního mlynáře Vavřince Hofbauera. Hřbitov, který se nacházel kolem kostela, byl zrušen r. 1784 za císaře Josefa II., barokní socha sv. Šebestiána před kostelem je z dílny Matyáše Brauna (z roku 1713). Z roku 1716 pak pochází morový sloup, který nechala postavit kněžna Marie Antonia. V roce 1854 byla přestavěna kopule věže.
     Naproti kostelní věže stojí fara, která je chráněnou památkou. Patří k nejstarším zachovaným budovám v Hodoníně. V roce 1805 zde přenocoval po bitvě u Slavkova ruský car Alexandr II.
     V letech 1990–2003 prošel kostel sv. Vavřince v Hodoníně rozsáhlou generální opravou, včetně generální opravy střechy a věže. Byl upraven také liturgický prostor dle směrnic II. vatikánského koncilu. 

    Poslední velká oprava fasády kostela a oken byla provedena v roce 2016.