Všeradice, Husův sbor

Synagogu si postavila zdejší židovská obec na břehu potoka v roce 1817 jako dřevěnou stavbu, která byla v roce 1829 „nově vystavěna“ z kamene. Je to menší obdélná budova s valbovou střechou, orientovaná k severoseverovýchodu, s hlavním vstupem, předsíní a ženskou galerií na západní straně. Hlavní sál je plochostropý se dvěma vysokými, půlkruhově zakončenými okny původně ve východní, severní i jižní stěně, dvěma malými segmentovými okny do předsíně a původně dvěma arkádami, otevřenými na ženskou galerii. V interiéru zůstalo zachováno několik starých dřevěných lavic se sedadly označenými malovanými     2 Synagogu si postavila všeradická židovská obec na břehu potoka v roce 1817 jako dřevěnou stavbu, která byla v roce 1829 „nově vystavěna“ z kamene. Je to menší obdélná budova s valbovou střechou, orientovaná k severoseverovýchodu, s hlavním vstupem, předsíní a ženskou galerií na západní straně. Hlavní sál měl původně dvě vysoká, půlkruhově zakončená okna ve východní stěně, dále okna v severní i jižní stěně, dvě malá segmentová okna do předsíně a dvěma arkádami, otevřenými na ženskou galerii. V interiéru zůstalo zachováno několik starých dřevěných lavic se sedadly označenými malovanými čísly. V roce 1928 se židovská obec v důsledku dalšího poklesu počtu svých členů rozhodla budovu synagogy prodat. Terpve v roce 1937 budovu synagogy prostřednictvím manželů Šebkových koupila Církev československá husitská. V roce 1938 církev budovu synagogy upravila – byla zazděna obě velká okna ve východní stěně a na západní straně nad ženskou galerií postavena plechová věžice s kalichem, do výklenku aronu ha-kodeš byl umístěn kříž, kruhové okénko nad výklenkem bylo zakryto kalichem, do výklenků po zazděných postranních oknech byly umístěny obrazy Jana Husa a Jana Žižky. Dne 6. července 1938 byl v synagoze slavnostně otevřen sbor dr. Karla Farského. Dne 7. června 1947 se do sboru konala národní pouť za účasti 63 přeživších žen z Lidic a do sboru byla uložena prsť lidické půdy. V roce 1948 byl ve věži synagogy umístěn nový zvon nazvaný „Lidice“. čísly. V roce 1928 se židovská obec v důsledku dalšího poklesu počtu svých členů rozhodla prodat budovu synagogy a z utržených p eněz zřídit zvláštní fond na udržování svého hřbitova v Běštíně. Synagogu si postavila zdejší židovská obec na břehu potoka v roce 1817 jako dřevěnou stavbu, která byla v roce 1829 „nově vystavěna“ z kamene. Je to menší obdélná budova s valbovou střechou, orientovaná k severoseverovýchodu, s hlavním vstupem, předsíní a ženskou galerií na západní straně. Hlavní sál je plochostropý se dvěma vysokými, půlkruhově zakončenými okny původně ve východní, severní i jižní stěně, dvěma malými segmentovými okny do předsíně a původně dvěma arkádami, otevřenými na ženskou galerii. V interiéru zůstalo zachováno několik starých dřevěných lavic se sedadly označenými malovanými     2Od roku 2012 se v Kostelíku CČSH konaly příležitostné pobožnosti a Noci kostelů. Od Vánoc 2024 se konají každou 1. sobotu v měsíci od 17:00 pravidelné pobožnosti s hudebním doprovodem díky společnému nadšení všeradických věřících a příznivců. čísly. V roce 1928 se židovská obec v důsledku dalšího poklesu počtu svých členů rozhodla prodat budovu synagogy a z utržených peněz zřídit zvláštní fond na udržování svého hřbitova v Běštíně. Terpve v roce 1937 budovu synagogy prostřednictvím manželů Šebkových koupila Církev československá husitská. V roce 1938 církev budovu synagogy upravila – byla zazděna obě velká okna ve východní stěně a na západní straně nad ženskou galerií postavena plechová věžice s kalichem, do výklenku aronu ha-kodeš byl umístěn kříž, kruhové okénko nad výklenkem bylo zakryto kalichem do výklenků po zazděnách postranních oknech byly umístěny obrazy Jana Husa a Jana Žižky. Dne 6. července 1938 byl v synagoze slavnostně otevřen sbor dr. Karla Farského. Dne 7. června 1947 se do sboru konala národní pouť za účasti 63 přeživších žen z Lidic a do sboru byla uložena prsť lidické půdy. V roce 1948 byl ve věži synagogy umístěn nový zvon nazvaný „Lidice“ Synagogu si postavila zdejší židovská obec na břehu potoka v roce 1817 jako dřevěnou stavbu, která byla v roce 1829 „nově vystavěna“ z kamene. Je to menší obdélná budova s valbovou střechou, orientovaná k severoseverovýchodu, s hlavním vstupem, předsíní a ženskou galerií na západní straně. Hlavní sál je plochostropý se dvěma vysokými, půlkruhově zakončenými okny původně ve východní, severní i jižní stěně, dvěma malými segmentovými okny do předsíně a původně dvěma arkádami, otevřenými na ženskou galerii. V interiéru zůstalo zachováno několik starých dřevěných lavic se sedadly označenými malovanými     2 čísly. V roce 1928 se židovská obec v důsledku dalšího poklesu počtu svých členů rozhodla prodat budovu synagogy a z utržených peněz zřídit zvláštní fond na udržování svého hřbitova v Běštíně. Terpve v roce 1937 budovu synagogy prostřednictvím manželů Šebkových koupila Církev československá husitská. V roce 1938 církev budovu synagogy upravila – byla zazděna obě velká okna ve východní stěně a na západní straně nad ženskou galerií postavena plechová věžice s kalichem, do výklenku aronu ha-kodeš byl umístěn kříž, kruhové okénko nad výklenkem bylo zakryto kalichem do výklenků po zazděnách postranních oknech byly umístěny obrazy Jana Husa a Jana Žižky. Dne 6. července 1938 byl v synagoze slavnostně otevřen sbor dr. Karla Farského. Dne 7. června 1947 se do sboru konala národní pouť za účasti 63 přeživších žen z Lidic a do sboru byla uložena prsť lidické půdy. V roce 1948 byl ve věži synagogy umístěn nový zvon nazvaný „Lidice“ Synagogu si postavila zdejší židovská obec na břehu potoka v roce 1817 jako dřevěnou stavbu, která byla v roce 1829 „nově vystavěna“ z kamene. Je to menší obdélná budova s valbovou střechou, orientovaná k severoseverovýchodu, s hlavním vstupem, předsíní a ženskou galerií na západní straně. Hlavní sál je plochostropý se dvěma vysokými, půlkruhově zakončenými okny původně ve východní, severní i jižní stěně, dvěma malými segmentovými okny do předsíně a původně dvěma arkádami, otevřenými na ženskou galerii. V interiéru zůstalo zachováno několik starých dřevěných lavic se sedadly označenými malovanými     2 čísly. V roce 1928 se židovská obec v důsledku dalšího poklesu počtu svých členů rozhodla prodat budovu synagogy a z utržených peněz zřídit zvláštní fond na udržování svého hřbitova v Běštíně. Terpve v roce 1937 budovu synagogy prostřednictvím manželů Šebkových koupila Církev československá husitská. V roce 1938 církev budovu synagogy upravila – byla zazděna obě velká okna ve východní stěně a na západní straně nad ženskou galerií postavena plechová věžice s kalichem, do výklenku aronu ha-kodeš byl umístěn kříž, kruhové okénko nad výklenkem bylo zakryto kalichem do výklenků po zazděnách postranních oknech byly umístěny obrazy Jana Husa a Jana Žižky. Dne 6. července 1938 byl v synagoze slavnostně otevřen sbor dr. Karla Farského. Dne 7. června 1947 se do sboru konala národní pouť za účasti 63 přeživších žen z Lidic a do sboru byla uložena prsť lidické půdy. V roce 1948 byl ve věži synagogy umístěn nový zvon nazvaný „Lidice“ Synagogu si postavila zdejší židovská obec na břehu potoka v roce 1817 jako dřevěnou stavbu, která byla v roce 1829 „nově vystavěna“ z kamene. Je to menší obdélná budova s valbovou střechou, orientovaná k severoseverovýchodu, s hlavním vstupem, předsíní a ženskou galerií na západní straně. Hlavní sál je plochostropý se dvěma vysokými, půlkruhově zakončenými okny původně ve východní, severní i jižní stěně, dvěma malými segmentovými okny do předsíně a původně dvěma arkádami, otevřenými na ženskou galerii. V interiéru zůstalo zachováno několik starých dřevěných lavic se sedadly označenými malovanými     2 čísly. V roce 1928 se židovská obec v důsledku dalšího poklesu počtu svých členů rozhodla prodat budovu synagogy a z utržených peněz zřídit zvláštní fond na udržování svého hřbitova v Běštíně. Terpve v roce 1937 budovu synagogy prostřednictvím manželů Šebkových koupila Církev československá husitská. V roce 1938 církev budovu synagogy upravila – byla zazděna obě velká okna ve východní stěně a na západní straně nad ženskou galerií postavena plechová věžice s kalichem, do výklenku aronu ha-kodeš byl umístěn kříž, kruhové okénko nad výklenkem bylo zakryto kalichem do výklenků po zazděnách postranních oknech byly umístěny obrazy Jana Husa a Jana Žižky. Dne 6. července 1938 byl v synagoze slavnostně otevřen sbor dr. Karla Farského. Dne 7. června 1947 se do sboru konala národní pouť za účasti 63 přeživších žen z Lidic a do sboru byla uložena prsť lidické půdy. V roce 1948 byl ve věži synagogy umístěn nový zvon nazvaný „Lidice“   Synagogu si postavila zdejší židovská obec na břehu potoka v roce 1817 jako dřevěnou stavbu, která byla v roce 1829 „nově vystavěna“ z kamene. Je to menší obdélná budova s valbovou střechou, orientovaná k severoseverovýchodu, s hlavním vstupem, předsíní a ženskou galerií na západní straně. Hlavní sál je plochostropý se dvěma vysokými, půlkruhově zakončenými okny původně ve východní, severní i jižní stěně, dvěma malými segmentovými okny do předsíně a původně dvěma arkádami, otevřenými na ženskou galerii. V interiéru zůstalo zachováno několik starých dřevěných lavic se sedadly označenými malovanými     2 čísly. V roce 1928 se židovská obec v důsledku dalšího poklesu počtu svých členů rozhodla prodat budovu synagogy a z utržených peněz zřídit zvláštní fond na udržování svého hřbitova v Běštíně. Terpve v roce 1937 budovu synagogy prostřednictvím manželů Šebkových koupila Církev československá husitská. V roce 1938 církev budovu synagogy upravila – byla zazděna obě velká okna ve východní stěně a na západní straně nad ženskou galerií postavena plechová věžice s kalichem, do výklenku aronu ha-kodeš byl umístěn kříž, kruhové okénko nad výklenkem bylo zakryto kalichem do výklenků po zazděnách postranních oknech byly umístěny obrazy Jana Husa a Jana Žižky. Dne 6. července 1938 byl v synagoze slavnostně otevřen sbor dr. Karla Farského. Dne 7. června 1947 se do sboru konala národní pouť za účasti 63 přeživších žen z Lidic a do sboru byla uložena prsť lidické půdy. V roce 1948 byl ve věži synagogy umístěn nový zvon nazvaný „Lidice“   Terpve v roce 1937 budovu synagogy prostřednictvím manželů Šebkových koupila Církev československá husitská. V roce 1938 církev budovu synagogy upravila – byla zazděna obě velká okna ve východní stěně a na západní straně nad ženskou galerií postavena plechová věžice s kalichem, do výklenku aronu ha-kodeš byl umístěn kříž, kruhové okénko nad výklenkem bylo zakryto kalichem do výklenků po zazděnách postranních oknech byly umístěny obrazy Jana Husa a Jana Žižky.