Karviná-Fryštát, kostel Povýšení sv. Kříže

Farní kostel Povýšení sv. Kříže je vůbec nejstarší stavební památkou na území města Karviné. Pochází z gotického období a jeho počátky jsou spjaty se založením Fryštátu koncem 13. století. Stalo se tak za vlády Měška I. z dynastie těšínských Piastovců, kdy Fryštát sehrával význemnou roli hospodářského a kulturně správního střediska. Fryštát se stal hned po Těšínu druhým sídelním městem v nově vytvořeném roku 1289 těšínském vévodství.

I když postrádáme jakékoliv prvotní prameny o založení farního kostela ve Fryštátě, prvním dochovaným pramenem o jeho existenci je nadační listina těšínského knížete Přemka z roku 1376. Ale i tato se dochovala jen v opise z 18. února 1377. Kníže Přemek v ní rozšířil nadaci na oltář Božího Těla a sv. Jana Evangelisty o 10 hřiven grošů ročního důchodu z městských platů. Zde se uvádí, že tato nadace na oltář ji trvá "od starých časů", z čehož lze usuzovat, že kostel existoval již dávno před vydáním této listiny.

Kostel byl postaven jako jednolodní obdélná stavba o půdorysu latinského kříže. původně byl bez věže a jeho dřevěná zvonice stála v blízkosti této stavby na kostelním nádvoří. Jednalo se v té době o jedinou zděnou stavbu ve městě.

Po požáru města roku 1511, který poškodil také stavbu kostela a zcela zničil dřevěnou zvonici, byl kostel přestavěn.

V letech 1515 až 1530 byla k severní zdi přistavěna 50 metrů vysoká čtyřboká věž se šnekovým válcovým schodištěm. Zakončena byla dřevěným ochozem a dvojitou cibulovou střechou. Významným stavebním zásahem do gostické architektury kostela byla roku 1611 přístavba Moravské kaple.

Stavba farního kostela byla značně poškozena při požárech města v roce 1617 a 1718, kdy musela být střžena jeho střecha, aby se předešlo dalšímu šíření ničivého požáru.

K zásadní přestavbě interiérů kostela došlo koncem 18. století. Tehdy roku 1792 se stal novým majitelem  Fryštátu a okolního panství rod Larisch-Mönnichů, který sídlil na sousedním panství Karviná. Ve zdejší oblasti proslul díky rozsáhlému zemědělskému a průmyslovému podnikání, zvláště pak dolování uhlí. Hned roku 1792 se hrabě Jan Larisch-Mönnich pustil do empírové přestavby zchátralého zámku, který propojil přístavbou kryté spojovací chodby se sousedící stavbou farního kostela. Téhož roku 1792 byla spojovací chodba s oratoří dokončena. Vklíněna byla mezi chrámové kněžiště a Moravskou kapli.

Roku 1798 musela být střžena staticky narušená gotická klenba v chrámové lodi a presbatáři a v letech 1800 až 1801 byly nové klenby dokončeny.

Roku 1804 byla upravena hudební kruchta chrámové lodi a zprovozněny třídílné varhany. Téhož roku 1804 bylo také nově zaklenuto jižní rameno příčné lodi a o rok později byla roku 1805 dokončena přestavba hlavního oltáře, postavena kazatelna a pořízena křtitelnice. Obnovený farní kostel, zasvěcený od počátku Nanebevzetí Panny Marie, byl toku 1805 zasvěcen Povýšení sv. Kříže a znovu vysvěcen.

Při posledním požáru města v roce 1823 byly zničeny věže kostela. Vysoká věž byla nově zastřešena nízkou stanovou střechou, která byla patrně po roce 1910 nahrazena vysokým gotizujícím jehlanem. V roce 1824 byla také obnovena sanktusní věž, umístěná nad chrámovým kněžištěm.