Hradec Králové - Třebeš, kostel sv. Jana Křtitele

Nedaleko od tehdejšího předměstí, na jih za vsí Třebeš, se nad hradeckou rovinou zvedá nevelké návrší, nazývané prostě Kopec. Je to nejzazší výstupek z lesnaté vysočiny, která se odtud táhne na jih a na východ až k Holicím a Týništi. Je odtud krásná vyhlídka daleko přes hradecké okolí na západ, na východ a na sever, ověnčená vzadu Krkonošemi a pohořím Kladským, ke kterým se krajina malebně zvedá přes jiné menší hory za Jaroměří, Skalicí, Náchodem a Novým Městem nad Metují. Je to místo pro obyvatele Hradce bezesporu od dávných časů velmi milé. Nazývalo se Konstancí, pro vzpomínku na upálení Husa v Kostnici. Roku 1521 hradecký měšťan Lukáš Forman, jinak Hostovský z Hostovic, pojal úmysl vystavět zde kostel na památku „mistra Jana Husi, mistra Jeronýma z Prahy a jiných věrných mučedníků českých, v naději Boží svatých". Nalezli se ještě jiní dobrodinci, zejména měšťan Václav, syn Jakuba Kydlina za masnými krámy, kteří učinili odkaz na oltář mistra Jana Husi pro tento kostel. Je pravděpodobné, že se ještě téhož roku začalo stavět na městském pozemku, vedle kterého si Lukáš Forman na stráni vysázel velkou vinici. V roce 1530 byl kostel již postaven, protože v tomto roce Lukáš Forman ustanovil nadaci pro kněze podávající podobojí způsobou, který by tu sloužil mši svatou každou čtvrtou neděli a v některé svátky. K tomu věnoval 200 kop míšeňských a také výše jmenovanou vinici. V roce 1535 byla uzavře¬na smlouva s panem Janem z Pernštejna, na základě které poddaní lidé hradeckých měšťanů ze dvou blízkých vesnic Roudnicky a Vysoké, kteří příslušeli k farnímu kostelu v Opatovicích, jsou přičleněni k tomuto novému kostelu. Povinnost posluhovat těmto lidem svátostmi a sloužením mší svatých na sebe vzal farář od sv. Antonína v předměstí Mýtském. Měl k tomu ustanovit některého kaplana za plat výše k tomu určený. Již tehdy (v roce 1541) se u tohoto kostela usadil poustevník v domku, ve kterém mohli pobývat kněží zde sloužící, kostelníci, nebo se tam mohli uchýlit lidé, zvláště děti, v době nepříznivého počasí. Na věži kostela se nacházely dva zvony. Jeden ulitý již v roce 1505, tedy mnohem dříve než byl postaven kostel - asi určený jinam, nákladem hradeckého měšťana Jana Rychtaříka. Druhý byl ulit, dle nápisu, který na něm je, na poušť ke kostelu sv. Jana Husi. Slova sv. a Husi jsou na něm nyní vysekána. Ačkoliv stráň pod kostelem proti městu je na sever, bylo zde v době postavení kostela, vedle velké vinice Formanovy, vysázeno ještě několik jiných menších vinic a u nich byly postaveny domky. Proto se tomuto návrší říkalo také „na Vinicích". Po zpustošení podměstí okolo Hradce během třicetileté války, zejména v letech 1640 a 1645, byla pobořena také většina kostelů, které tam byly postaveny. Pobořen byl také farní kostel sv. Antonína před Mýtskou branou. Kněží tam také nebyli a osada byla tehdy přičleněna k hlavnímu kostelu ve městě, ke kostelu Svatého Ducha. Když nebylo duchovenstvo při kostele sv. Antonína, byl jistě opuštěný také kostel sv. Jana Husi na Vinicích. Později se ho ujali hradečtí jezuité. Je jisté, že v roce 1673, a snad i dříve, tam některý z nich každý svátek konal cvičení v katechismu. K službám Božím byl kostel upraven již roku 1659. V roce 1691 v něm byl postavený nový hlavní oltář a uskutečnily se tam ještě jiné opravy s tím, že v roce 1692 byl kostel nově vysvěcen. Ke dvěma starším zvonům přibyl na věži ještě jeden zvon a roku 1699 byly všechny tři zvony znovu vysvěceny. Kostel se začal nazývat novým jménem sv. Jana Křtitele. Vzácní hosté, kteří se zúčastnili svěcení zvonů, byli od tehdejšího purkrmistra Arnošta Pichlera pozváni k obědu do domku, ve kterém kdysi pobýval poustevník. Na místě poustevníkova domku si postavil syn Arnošta Pichlera, František, v době, kdy byl hradeckým primasem, větší dům čili zámeček, který byl v roce 1979 zbořen. Dne 27. září 1722 byl v něm přivítán na oběd tehdejší nový biskup Václav z Košína, když jel z Chrasti do Hradce ke slavnostnímu uvedení do svého kostela (Svatého Ducha). 

Zvonice byla postavena převážně z dubového dřeva v roce 1605. Jedná se o stavbu vzpěradlovo - štenýřové konstrukce založené na osmibokém roštu, která bývala typická pro podobné sakrální stavby v polabské nížině. Takto zachovalých zvonic je v regionu již málo. Již delší dobu bylo známo, že základový rošt z masivních dubových trámů je velmi poškozený. Zvonice nemá klasické základy, nosná konstrukce je zakotvena právě v základovém roštu, který byl položen na srovnaném terénu. Rošt byl postupně během let a staletí přikrytý zeminou, což způsobilo jeho degradaci - poškození hnilobou. Hrozilo zřícení celé zvonice, která je, spolu s vedlejším kostelem a celým areálem hřbitova, evidovanou kulturní památkou. Přípravné práce vedoucí k záchraně zvonice byly zahájeny v roce 2015, za pana faráře Mons. Františka Hladkého, kdy byla s projektantem uzavřena smlouva o zpracování projektové dokumentace. Její příprava trvala téměř dva roky, bylo nutno podrobně prohlédnout všechny dřevěné prvky stavby, posoudit stupeň poškození a možnost jejich zachování nebo náhrady. Vše bylo konzultováno s památkáři. Podrobná dokumentace byla dokončena a předána v roce 2017. Stavební povolení bylo vydáno v červnu 2018. V červnu 2019 byla uzavřena smlouva o dílo se zhotovitelem a bylo předáno staveniště. Z důvodů technologických i finančních byly práce prováděny po etapách. Práce byly zahájeny v roce 2020, kdy byl vyměněn téměř rozpadlý základový rošt. Kvůli tomu musela být celá mnohatunová zvonice včetně zvonů zdvižena pomocí 9 heverů a posazena na provizorní zděné pilíře. Pro lepší přístup byla zbourána hřbitovní zeď přiléhající ke zvonici. Bylo nutno odstranit velké množství původní navážky z půdorysu zvonice. Vše probíhalo pod pečlivým dohledem archeologů a památkářů, protože zde bylo mj. nalezeno větší množství lidských ostatků. Na podzim 2020 byla zvonice opět usazena na původní místo, ale do nového roštu z ručně tesaných dubových trámů, uloženého na pískovcových pilířích v urovnaném terénu. V roce 2021 a 2022 byla provedena výměna či oprava dřevěných nosných částí konstrukce a narovnání celé zvoničky, která byla nakloněna do strany. Bylo provedeno opláštění i podlaha štenýře z ručně hoblovaných modřínových prken. Nová šindelová střecha je také z modřínu. Práce pokračovaly v letech 2023 a 2024. Bylo dokončeno roubení přízemí, byla znovu sestavena nosná konstrukce „suknice“, pokryta modřínovým šindelem a byly obnovena hřbitovní zeď. Hotová zvonice byla předána vlastníkovi do užívání v červnu 2024. Zajímavostí je, že narovnáním konstrukce zvoničky muselo dojít k převěšení a seřízení dvou stávajících zvonů, které provedla firma AB zvony a hodiny s.r.o., z Petrovic u Karviné. Větší zvon „Jan Václav“ (cca 700 kg) z roku 1583 byl zrekvírován za 2. světové války a nalezen po válce v roce 1947 v Hamburku. Na zvonici byl znovu pověšen v roce 1968 a tehdy již stála zvonice „nakřivo“. Takže po jejím narovnání byl tento zvon natolik nakloněn, že vůbec nebylo možné zvonit. Menší zvon „František Xaver“ z roku 1609 (cca 400 kg) byl také převěšen a dostal i nové srdce. Oba zvony jsou nyní plně funkční a zvoní se na ně ručně, každou neděli před Mší sv. ve vedlejším kostele sv. Jana Křtitele. Máme v plánu pořídit do zvonice třetí zvon, který zde chybí od roku 1917, kdy byl zrekvírován pro vojenské účely. Tím bude zcela dokončena rekonstrukce této unikátní kulturní památky, která slouží více než 4 staletí. A věříme, že hlas zvonů z této zvonice bude znít i příštím generacím. Na financování se podílelo Statutární město Hradec Králové, Královéhradecký kraj a Ministerstvo kultury ČR, za což jim patří velký dík. Díky jejich dotacím je tato krásná historická stavba zachráněna pro další generace. Jiří Horák, starosta obce Vysoká nad Labem

Možnost příspěvku na nový zvon je uvedena níže.

U kostela sv. Jana Křtitele v Hradci Králové "Na Zámečku" je nově opravená historická dřevěná zvonice se dvěma funkčními zvony. Původně v ní byly tři zvony, ale jeden byl zrekvírován pro vojenské účely v roce 1917. Naším úmyslem a přáním je doplnit třetí, chybějící zvon. Dřevěná zvonice je registrovanou kulturní památkou a unikátním dokladem dovednosti našich předků. Stavba z roku 1605, vzpěradlovo - štenýřové konstrukce, byla ještě před několika lety v havarijním stavu, kvůli velmi poškozeným nosným trámům hrozilo její zřícení. V roce 2024 byla dokončena její generální, 5 let trvající oprava, která stála téměř 7 milionů korun. Naše zvonice je tím zachráněna a hlas jejích zvonů může znít i příštím generacím. A aby tento hlas byl úplný, chceme doplnit třetí zvon, který zde chybí již více než století. = Bezhotovostně na účet farnosti: 1095253389/0800. Do zprávy pro odesílatele uveďte „zvon“ = V hotovosti, přímo panu faráři. Nový zvon musí splnit dva požadavky. Jeho maximální spodní průměr nesmí být větší než 65 cm, aby se vešel do prázdného místa po chybějícím zvonu. A jeho tón musí být sladěn se stávajícími zvony. Po spolupráci s diecézním kampanologem panem Radkem Rejškem a zvonařem panem Josefem Tkadlecem nám jako nejlepší řešení vyšel zvon s následujícími parametry: Zvon o hmotnosti cca 110 kg, tón f2. ? Předpokládaná cena včetně srdce, kování, osazení a případných úprav zvonové stolice je 350 tisíc korun. Z původních tří zvonů zbyly dva. Větší Jan Václav váží 681 kg a byl slit zvonařem Eliášem Stodolou v Hradci Králové v roce 1583. Průměr zvonu je 100 cm, výška 75 cm a jeho základní tón je a1. Menší František Xaver pochází z dílny Simeona Stodoly a je datován 1605. Průměr zvonu je 84 cm, výška 72 cm, nárazový tón d2. 1890 2024 Římskokatolická farnost Hradec Králové, Nový Hradec Králové, Svatováclavské náměstí 97/18, 500 08 Hradec Králové 8 IČO: 48147770, číslo účtu: 1095253389/0800, web: www.antonin.cz, e-mail: [email protected] Duchovní správce: Filip Dušek - administrátor, Tel.: 739 463 215 = Prostřednictvím platformy Darujme.cz Potvrzení o daru pro daňový odpočet samozřejmě na požádání vystavíme. Děkujeme!  

Mše svatá v neděli v 10,30 hodin

Římskokatolická farnost sv. Antonína Nový Hradec Králové Svatováclavské náměstí 97 500 08 Hradec Králové Tel: e-mail: [email protected]