Litoměřice, katedrála sv. Štěpána

Vznik se datuje k roku 1057. Když kolem r. 1057 založil kníže Spytihněv II. Kolegiátní kapitulu u kostela sv. Štěpána, byl to zřejmě již kamenný kostel, protože zakládací listina o něm hovoří jako o bazilice. Románský kostel, který byl později ve 14. století goticky přestavěn, byl v letech 1662-64 zbořen. Bezprostředně poté byla ve stylu raného baroka vystavěna v letech 1664-68 dnešní katedrála stavitelem italského původu. Stavby se zúčastnil též Domenico Orsi a pravděpodobně i Giulio Broggio. Zvenčí vypadá jako trojlodní bazilika, ale uvnitř je jednotný prostor se třemi průchozími kaplemi po obou stranách, které se arkádovitě otevírají do lodi. Katedrála má délku 50 metrů, výšku 20,50 metrů a šířku v lodi i s kaplemi 22 metrů. Průčelí bylo navrženo se dvěma věžemi a ty byly sneseny do výše hlavní římsy a neznatelně začleněny do prospektu průčelí. V průčelí je hlavní vchod s pískovcovým portálem a okovanými dveřmi z r. 1742 od zámečníka Gabriela Boehmera. Nad vchodem je erb biskupa-zakladatele Schleinitze, výše socha sv. Štěpána z r. 1700 a erb obnovitele katedrály biskupa Königsegga. Po stranách portálu se nacházejí sochy sv. Felixe a sv. Viktorina. Uvnitř se zachoval v podivuhodné celistvosti základní interiér z doby Schleinitzovy v černozlatém boltcovém slohu: hlavní oltář, 6 velkých bočních oltářů, kazatelna, chorové lavice i lavice v lodi, dvě zpovědnice v kostele a kredence i skříně v obou sakristiích. Pět velkých oltářních obrazů maloval Karel Škréta. Další obrazy jsou mj. od Jana Czecha a J. P. Molitora.

 Adresa: Dómské náměstí

 Je místem, kde se nacházelo na cca 6 ha původní knížecí a přemyslovské hradiště připomínané roku 1096, které zmizelo beze stopy. Kolem roku 1057 zde kníže Spytihněv II. založil kapitulu sv.Štěpána. Později na místě hradu byl vystavěn rybářský kostel sv.Jiří uváděný r.1384 a zbořený r.1876. Sousední část hradiště byla připojena k městu a nově osídlována v letech 1253 a 1262 jako Nové Město, jehož středem se stal kostel sv.Václava. Po vzniku biskupství ve východní části návrší dal roku 1655 biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz základ k vybudování uzavřeného církevního areálu, rozkládajícího se na cca 3ha, vymezeného cca 750m dlouhou hradební zdí se třemi branami. Hlavní severní brána (dosud zachovaná) z Dómské ulice pochází z r. 1662 a nese znak prvního biskupa Schleinitze s letopočtem 1662. Západní branka v barokním stylu je menší a východní je v dnešní podobě z roku 1808. V areálu se nachází katedrála sv.Štěpána, biskupská rezidence, kapitulní konzistoř (původně seminář z r.1735 od O.Broggia), nové probošství z r.1886 a na jihu kanovnické domky z let 1674 a 1717