Hoštka, kostel sv. Otmara

Kostel svatého Otmara v Hoštce je původně románská, později gotická a nakonec barokně rozšiřovaná sakrální stavba. Zřejmě byl zasvěcen sv. Otmarovi z toho důvodu, že v kronikách byl zaznamenán první duchovní správce Hoštky kněz Otmar, který v místě působil od roku 1177. Tradice pak dala podnět k patrociniu sv. Otmara, se kterým nesl první hoštecký kněz stejné jméno. Kostel byl součástí dřívější biskupské vsi, která se stala později poddanským městečkem roudnického panství. Stojí „ukryt“ ve stísněném prostoru mezi domy jihovýchodně od náměstí Svobody. Postupně zřejmě zaplnil původní hřbitov.

Původní románská stavba ze 12. století se jen ve zbytkách dochovala ve spodní části věže. Když pominuly husitské války a Hoštka byla poničena, byl na konce 15. století postaven nový gotický kostel, z něhož se dochoval presbytář, část lodi a spodek věže. K rozšiřování kostela, i když původní prostor byl již tak stísněn došlo v průběhu renesance, kdy se v západním průčelí objevili půlměsíc a hvězda jako symboly majitele města v letech 1544-1575, hraběte Tarnovského. K dalšímu rozšíření došlo v baroku v letech 1703 – 1712.V 60. a 70. letech 20. století došlo k řadě „modernizačních“ zásahů do vzhledu kostela, mimo jiné byl vyměněn ciferník hodin, ale byla i zasklena okna aj. K velké opravě došlo také v 90. letech 20. století.

Kostel má čtvercovou loď s odsazeným polygonálním presbytářem. Na jeho severním boku se nalézá mohutná čtyřboká věž. Na jižním boku jsou sakristie a kaple. V ose západního průčelí se nachází předsíň. Pozdně gotický presbytář má kružbová okna mezi opěrnými pilíři. Uvnitř se nacházejí dvě pole křížové žebrové klenby a paprsčitý závěr na figuálních konzolách. Loď kostela je barokní z let 1703 – 1712. Okna lodi jsou sklenutá segmentem. Štít je opatřen pilastry, volutými křídly a segmentovým vrcholem. Uvnitř lodi je plochý strop s malbou Korunování Panny Marie. Hranolová věž s jehlancovou helmicí a lucernou, snad původně starší, je v dnešní výšce z období renesance. Uvnitř je zdivo a okno původní románské lodi. Na střeše se nachází půlměsíc a hvězda – znaky hraběte z Tarnova a sanktusník.