Daňkovice, kostel Českobratrské církve evangelické

Původní modlitebna z roku 1788 byla jen dřevěná. Nacházela se však jinde, asi 150 metrů od současného místa. Zděný kostel, tak jak jej vidíme dnes, se začal stavět v roce 1818. Je 16m dlouhý a 9,5m široký a byl postaven přesně pravidel tolerančního patentu. Samotný toleranční patent vydaný rakousko-uherským císařem Josefem II. neumožňoval jen stavět modlitebny, ale bylo to velice významné „rozhodnutí o toleranci a směrnice, podle níž mělo postavení nekatolíků býti upraveno“. V prvním článku tohoto patentu se píše: „Svolujeme k tomu, aby nekatoličtí poddaní, kde žije 100 rodin, byť i v místě modlitebny anebo duchovního správce nebydlely, nýbrž část jich byla vzdálena několik hodin, směli sobě vystavěti vlastní modlitebnu a mimo to školu. …… Co se týče modlitebny, nařizujeme výslovně, aby, kde toho ještě není, taková modlitebna neměla žádného zvonění, žádných zvonů, věží, ani veřejného vchodu z ulice, jenž by chrám představoval, jinak však mohou ji, z jakékoli hmoty chtějí, vystavěti.“ Takže tento kostel nemá ani věž ani zvony, vchod je z polí, přesně podle tolerančních předpisů. Také vnitřní zařízení zachovávalo původní podobu tolerančních modliteben. Patřila sem např. ohrádka kolem stolu Páně, (ta však byla později odnesena na faru, kde při požáru shořela), dále kazatelna při podélné stěně, křtitelnice, v patře na bocích kostela místa k sezení, tzv. kruchty a také obyčejná okna bez výzdob. Jsou zde staré varhany, které však nejsou původní, ale jsou získané po opravě v roce 1885 z evangelického kostela v Jimramově. Na jejich nákup prý přidal 40 zlatých sám císař Josef II. Malby na zdech jsou psány švabachem a jsou to Desatero Božích přikázání, modlitba Věřím v Boha, modlitba Otče náš a výpisky z Nového Zákona - vše podle Bible Kralické. Podlaha – byla původně hliněná, dnešní podobu získala ve 40. letech minulého století. Další zajímavosti: 1. Boční vchod: Jedna verze říká, že byl postaven dodatečně. Druhá verze říká, že je původní a že to nebylo porušení patentu, protože hlavní vchod byl z polí a ten boční byl jen vedlejší. V každém případě to bylo praktické, zvlášť když uvážíme, že kostel bývával plný, tak mohli věřící vycházet oběma východy. 2. Lavice: na levé straně kostela jsou lavice, z nichž každá má jinak vyřezávaný bok. Důvodem je to, že místní rodiny pomáhaly při stavbě jak mohly a tak si každá z nich vyřezala svoji lavici. 3. Zasedací pořádek – typická záležitost evangelických kostelů. V jedné části seděli muži, v druhé části ženy. Dále platilo rozdělení podle vesnic. Dnes už to tak neplatí… 4. Na stavbu kostela bylo dovezeno na 300 vozů kamene Náš kostel je významnou kulturní památkou. Jen velice málo z původních tolerančních kostelů zůstalo zachováno v původní podobě dodnes. Kromě Daňkovic je původní např. toleranční modlitebna ve Velké Lhotě na Vsetínsku a také nedaleko odtud – v Humpolci. Některé modlitebny totiž dodatečně doznaly změn tak, že se k nim dostavovaly věže (např. Veselí u Dalečína) nebo byly přestavěny úplně (Rovečné, Sněžné, atd.). Po vzoru našich předků se i současní členové místního sboru Českobratrské církve evangelické snaží tuto památku zachovat i pro příští generace. Dokladem toho jsou investice, podpořené dotacemi z kraje Vysočina do oprav, jako např. do odvodnění a odvlhčení stavby za pomoci sanačních omítek a drenáží. Dále nátěry oken a dveří, oprava střechy a vnitřní výmalba. V neposlední řadě je zde nová mříž, kterou vyrobil umělecký kovář pan Tulis v roce 2009. V roce 2011 se nám díky panu Milanu Šenkýřovi, který poskytl finanční dar i navrhl samotnou realizaci, podařilo kostel krásně nasvítit. Za což mu patří velké poděkování.

Na faře nabízíme levné ubytování. Více informací na webových stránkách sboru www.ccedankovice.cz.

V současné době se nacházíme asi v polovině projektu na opravu varhan, které jsou velmi vzácné, snad druhé nejstarší varhany v evangelických kostelech na Moravě. Jsou z dílny varhanáře Spaniela. Budeme vděčni za jakoukoliv finanční pomoc. Více na stránkách sboru.