Vyškov, sbor Dr. Karla Farského CČSH

Srdečně Vás zveme k návštěvě místa, které snoubí židovskou minulost a křesťanskou přítomnost i budoucnost. Kostel Církve československé husitské ve Vyškově, nebo-li sbor Dr. Karla Farského, který stojí na hlavním náměstí ve Vyškově. Bílá stavba v dolním konci Masarykova náměstí s kalichem a křížem ve štítu.

Novorománská stavba s pozdějšími úpravami byla postavená v r. 1885 na jižní straně východní části hlavního Masarykova náměstí č. 15/čp. 73, na místě městských jatek či masných krámů zbořených r. 1874, pozemek byl zakoupen v r. 1877. Autora stavby žel neznáme. Větší oprava proběhla po požáru města v květnu 1917. Pro úbytek věřících již nebyla budova od r. 1926 užívána k bohoslužbám, (ty se pak měly konat v menší modlitebně v jiném domě), r. 1929 prodána městu Vyškovu, které zde umístilo sbírky muzea, tehdy byl proražený nový hlavní vchod přímo z náměstí. V r. 1954 budovu odkoupila Církev československá husitská, která ji adaptovala v letech 1955-7 podle projektu architekta Janáka na sbor Dr. Karla Farského (slavnostní otevření se uskutečnilo 7. července 1957). Oprava plechové střechy provedena 1968-9, v letech 1990-91 obdržel chrám novou fasádu, k další opravě interiéru došlo v r. 2002 a 2013. Pro ojedinělou akustiku se v chrámu též pořádají příležitostné koncerty. Město Vyškov představuje jediný případ v České republice, kdy byla synagoga umístěna přímo na hlavním náměstí, přičíst to lze jednak toleranci obyvatel města, jednak silnému vlivu místních Židů ve vedení radnice (řada vlivných židovských podnikatelů působila jako radní města).

Synagoga ve Vyškově má řadové, rohové situování, po stránce konstrukční je to prostorná halová dvoupodlažní budova krytá neckovou střechou, bez přístavků, obdélného půdorysu. Původní rozvrh byl obvyklý: nástup mužů a žen vedl společně od jihozápadu, z prostorů Zámecké ulice do předsíně, odkud pokračovali muži přímo do hlavního sálu a ženy vystoupaly po schodišti na ženskou galerii, zřejmě po jedné straně sálu. Řazení lavic vodorovné, řečniště již posunuté až ke svatostánku, který byl umístěný na severozápadní straně z důvodů dané urbanistické situace. Vnitřní rozměry celého sálu činí 10,8 x 20,0 m. Při poválečné přestavbě byla změněna orientace vstupu a svatostánku o 180 stupňů a namísto ženské tribuny vestavěn na opačné straně nový kůr s varhanami. Ženská galerie byla totiž do haly vestavěna na způsob balkonu, takže nebyl takový problém její umístění změnit - dnes tedy vede vstup od severovýchodu, přímo z náměstí, po několika schůdcích, řešení schodiště a galerie je obdobné jako v původním rozvrhu. Halu zakončuje plochý strop s mohutnými fabiony, o světlé výšce 9,8 m. Severovýchodní a jihozápadní průčelí prolamují tři okenní osy, jihovýchodní šest, přičemž obě krajní okna jsou slepá. Okna a dveře dřevěné s půlkruhovým ukončením. Venkovní fasáda je hluboce pročleněná systémem odstupňovaných pilastrů, soklem, kordonovou a podstřešní římsou se zubořezem a atikou. Osy nástupů zvýrazňuje ve výši atiky půlkruhový štít. V ose severovýchodního průčelí dodnes najdeme typické kruhové okno (nad původním svatostánkem), nad ním v půlkruhovém sítě bývalo dozajista umístěné kamenné desatero jako určující symbol (dnes kalich s křížem). Nezvyklou neckovou střechu původně korunoval kovaný výzdobný prvek evokující zábradlí. Světlé a útulné prostředí dodává neopakovatelnou atmosféru místu propojujícími kultury a staletí. Kéž chrám naplňuje víra, naděje a láska těch, kdo přebývají pod jeho střechou. Přání žalmisty, je i naší vroucí prosbou: " Ó, jak rád slyším ta líbezná slova, půjdeme do domu Hospodinova".

Naše církev byla ve Vyškově založena v roce 1922. Bohoslužby a obřady se konaly v měšťanské škole. V roce 1946 byla zakoupena velká farní budova na ulici Hrnčířské. Zde bylo sídlo farního úřadu, byt faráře i bohoslužebná síň. V roce 1955 až 1957 se konala přestavba bývalé synagogy na vyškovském náměstí. Za výrazné pomoci nejen církve, ale i péčí města Vyškova je průběžně opravována. Čistý prostor a jednoduchá výzdoba jsou místem k modlitbě a ztišení jako stvořená. Pro výbornou akustiku je sbor využíván k řadě koncertů. Vnitřní prostor zdobí 21. moderních obrazů / zásadním momenty z Ježíšova života/ od malíře Mgr. Libora Bartoše. Stůl Páně a kazatelna z 50. tých let pocházejí z dílny našich farníků, továrny bratří Hudců z Račic. Kostelní lavice byly dovezeny ze zrušeného německého kostela v pohraničí v roce 1956. Zvláštní směsice židovské prostory, husitského společenství, německých lavic a moderních obrazů dává soulad ke ztišení nad Božím slovem. V zimě je kostel vytápěn přímotopy v lavicích. Kostel však není jen historie a budova, ale společenství lidí, kteří zde žijí. Pronesli jsme, po téměř 90. leté novodobé historii svého společenství všechny radosti i strasti v síle svého Pána. S nadějí vyhlížíme nové impulzy a obnovu. Těšíme se na každého, kdo k nám najde cestu.

Upozorňujeme návštěvníky, že v kostele právě probíhá rekonstrukce interiéru.

Pravidelné bohoslužby se zde konají: každou  1., 3. a 5. neděli v měsíci ve 14:15 hodin. Sváteční bohoslužby: Štědrý den 24.12., Nový rok 1.1., Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční neděle, Svatý Duch, M. J. Hus, Dušičky vždy ve 14:15 hodin.