10.06.2022
NOC KOSTELŮ

Stařeč, kostel sv. Jakuba Staršího

Program Noci kostelů 10. června 2022

17:00 - 18:00
Mše svatá
18:00 - 18:30
Koncert – Útržky nebeských not
Skupina pod vedením Petra Žamberského představí převážně vlastní tvorbu z křesťanského folku.
18:30 - 20:30
Prohlídka kostela s komentářem
18:30 - 20:30
Výstava bohoslužebných předmětů s komentářem
Představení liturgických předmětů a oděvů používaných při mši svaté.
20:30 - 20:40
Zakončení Noci kostelů s modlitbou

Celovečerní program:

Výstup na věž (18:00 – 20:30)
Možnost výhledu z věže kostela a prohlídky zvonů; vstup po skupinkách a pouze na vlastní nebezpečí.
Drobné občerstvení v místnosti pod věží

Informace o kostele

WWW: https://farnoststarec.cz

GPS: 49°11'51.36"N, 15°49'35.4"E

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Petra Černá

Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 30.03.2017)

Ne
10:30 celý rok, každý týden
Další bohoslužby v týdnu …
Po
7:15 celý rok, každý týden
St
17:00 celý rok, každý týden
17:00 celý rok, každý týden

Původní kostel sv. Jakuba Většího se vypínal na nevýrazném vršku na pravém břehu Stařečského potoka v nadmořské výšce asi 458 m, byl pozdně románský z doby kolem roku 1200, orientovaný západ – východ, s mohutnou věží na západní straně. Hlavní oltář byl na místě dnešního bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého, kůr se nacházel ve věži. Kolem byl hřbitov.

První písemný doklad o stařečské farnosti se týká její fary. V darovací listině královny Konstancie z roku 1231 daruje královna přebývající důchody ze stařečské kapitule sv. Petra a Pavla v Brně. Ta pak osazovala faru svými vikáři. Tento rok je považován za vznik farnosti.

V roce 1551 koupil sádecké panství od Jaroslava z Pernštejna Zdeněk z Valdštejna, a tak bylo připojeno ke statkům pánů Brtnických z Valdštejna. K panství patřilo, kromě zámku, městečko Stařeč a vsi Kojetice, Čáslavice, Římov, Mastník, Slavice, Přibyslavice a část vsí Loukovic a Číchova. O pět let později se stařečská fara a kostel dostávají do držení husitů a následně luteránů jako ostatní obce brtnického panství. Centrem luteránů bylo v našem kraji Velké Meziříčí. Když začala katolická reformace, musel děkan z Velkého Meziříčí odejít, protože majitel panství povolal katolického faráře (r. 1596). Děkanem horního podkrají brněnského a tím pádem i nejvyšším představitelem luteránů se stal stařečský farář Ladislav Korvín. Centrum luteránů se proto přesunulo z Velkého Meziříčí do Starče. K luteránům patřil i následující stařečský farář Benedikt Mikuš Bílinský. V této době ve Starči zaniklo katolictví úplně.

Během luteránské správy farnosti byla středověká věž kostela přestavěna jako pozdně renesanční. Dochovala se původní renesanční červená barva nátěru. Rohy věže dodnes zdobí renesanční bosáže. Pod ciferníkem na jižní straně se nacházejí sluneční hodiny, pravděpodobně z předrenesanční doby, a několik fragmentů renesančních sgrafit. Nejvýraznější jsou ale sgrafitové čtyřiadvacetihodinové ciferníky z roku 1597.

Po bitvě na Bílé hoře nastává v Českých zemích rekatolizace. Katolická duchovní správa byla ve Starči obnovena v roce 1633. V roce 1671 se na třebíčském venkově dokončila rekatolizace a zároveň byla Třebíč povýšena na děkanství, do něhož patřila také stařečská farnost.

V letech 1734–1754 došlo k velké přestavbě fary a kostela do barokního slohu, pouze kostelní věž zůstala zachována. Přestavbu podporoval Zdeněk Brtnický z Valdštejna a kvůli zvětšení byl kostel orientován presbytářem na sever. Původní presbytář na východní straně byl přestavěn v boční kapli. Kostel přestavěl zednický mistr Jan Klein podle vlastního projektu. Podélná jednolodní barokní stavba je v rozích zaoblena, v severní části má odsazené kněžiště. V severozápadní části přiléhá sakristie, v jihozápadní je připojena drobná kaple (dnešní zpovědnice), dříve přes ni vedl jediný vstup do kostela. V této podobě už víceméně zůstal kostel i fara dodnes. Z doby přestavby kostela také pochází většina jeho zařízení. Původní venkovní vchod do sakristie ze severní strany byl později zazděn. Nově přestavený kostel vysvětil první brněnský biskup František hrabě Chorinský 5. srpna 1781.

O zvony přišla Stařeč ve válečných letech první i druhé světové války, stejně jako jiné obce. Poslední zvony ulila zvonařská huť rodu Dytrychů z Brodku u Přerova. Větší zvon „sv. Jakub“ má váhu 850 kg a je na něm výjev stětí sv. Jakuba, patrona kostela. Menší zvon nese jméno tehdy ještě blahoslaveného Jana Sarkandera. Váží 530 kg a je na něm reliéf znázorňující jeho mučení. Vysvěcení těchto zvonů se konalo 17. srpna 1985. Ve věži je také malý zvon – umíráček, datovaný rokem 1577. V báni věže je ještě menší zvon z 19. století (15 kg) a cimbál (120 kg), které slouží pro bití hodin.

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube