Praha 6 - Bubeneč, modlitebna ČCE

Evangelíci se v Dejvicích a Bubenči scházeli již od 20. let minulého století, schůzky probíhaly v pronajatých sálech místních hostinců. Skupina se rychle rozrůstala a 9. října 1925 zde byla zřízena kazatelská stanice salvátorského sboru. V roce 1965 dospěla situace k osamostatnění dejvického sboru, po dlouhou dobu posledního, který v Praze vznikl. Prosazoval je jeho první kurátor JUDr. Jindřich Kynčl za podpory faráře i kurátora mateřského sboru a posléze i synodního kurátora Pavla Šimka. Ti všichni se zasadili o překonání námitek proti rozdělení salvátorského sboru. Po schválení jeho sborovým shromážděním a udělení státního souhlasu 1. 12. 1965 se samostatnost dejvického sboru s farářem Janem Čapkem stala skutečností. Sbor tou dobu již řadu let sídlil ve Wuchterlově (dříve Kujbyševově) ulici. Tamější prostory musel opustit až z důvodů restitučních nároků a v roce 1997 přesídlil do nynějších prostor v ulici Dr. Z. Wintra, které na vlastní náklady adaptoval podle projektu Ing. arch. Hanuše Härtla. V současnosti náš sbor patří mezi větší pražské sbory s řadou aktivit, včetně partnerství s Diakonií Praha.Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 6 - Dejvicích sídlí obytném domě na rohu ulic Dr. Zikmunda Wintra a Eliášovy v Bubenči. Z ulice na sborový prostor upozorňují vitrážová okna. Vstup je z chodby domu vpravo. Sborový prostor je víceúrovňový, netradičně uspořádaný ve tvaru "L". Vybudován byl na základě architektonického návrhu členů sboru (arch. H. Härtel a arch. L. Henychová) a rovněž s finančním příspěním sboru v 90. letech 20. století.