Bechyně, kostel sv. Michaela

Kostel sv. Michaela a starý městský hřbitov.

Hřbitovní kostel svatého Michaela je jedním z nejstarších raně barokních centrálních kostelů v Čechách, nechal ho před severní městskou hradební zdí postavit nejmladší ze tří bratrů Jan Norbert ze Šternberka(rod Šternberků v té době vlastnil Panství Bechyně). Majetek Šternberků byl rozsáhlý, a jejich otec František Karel Matyáš ze Šternberka ho nechal rozdělit ještě před svou smrtí. Při dělení majetku mezi tři sourozence došlo ke vzniku tzv. nedělitelného majetku, a výše zmíněný Jan Norbert, který získal Bechyni, nedělitelný majetek prodal a z výtěžku nechal postavit kostel sv. Michaela. Stavba byla započata v roce 1667 a dokončena byla o tři roky později. Bohužel se nedochovalo jméno stavitele, ale je pravděpodobné, že jím byl Antonio de Alfieri, který v té době pracoval na stavbě hřbitovního kostela svatého Víta v Týně nad Vltavou. Oba kostely mají mnoho společných architektonických prvků, a jsou si velice podobné. Hlavní vstup na hřbitov i do kostela je z ulice Michalská.

V interiéru kostela jsou niky, ve kterých jsou umístěny sochy svatých. Na východní stěně se nachází boční oltář svatého Floriána a v nikách socha svatého Jana Křtitele a socha svatého Karla Boromejského. Na západní stěně stojí boční oltář svaté Rozálie a po stranách v nikách socha svatého Jana Nepomuckého a socha svatého Ignáce. Na jihu je kruchta se stlačeným obloukem. Na severu je vybudován vyvýšený polokruhový prostor presbytáře s hlavním oltářem svatého Michaela. Pod presbytářem je umístěn sklepní prostor, který je přístupný pouze ze hřbitova. Původně tam bylo schodiště s dveřmi. Ty byly později zazděny a nahrazeny oknem. Schodiště bylo zasypáno a srovnáno s terénem. Sklep původně sloužil jako umrlčí komora. Domnívám se, že po vybudování márnice v rohu hřbitova měl sklep sloužit jako kostnice.

Ke kostelu také náleží starý městský hřbitov, který byl založen pravděpodobně na počátku 17. století, přesné datum bohužel neznáme. Zcela určitě byl založen ještě před výstavbou kostela svatého Michaela, tedy před rokem 1667. Původně byl městský hřbitov kolem kostela svatého Matěje na náměstí. Ten fungoval již od dob raného středověku. Pro své dlouhé trvání byl prostor původního hřbitova na náměstí nedostačující a nebylo možno jej rozšiřovat. V době nastupujícího baroka se města začínají rozrůstat mimo hradby, hřbitov se proto přesunul za město, kde byly i vyhovující hygienické podmínky (rozkládající se těla znečišťovala spodní vody, což za městem nevadilo). Původní terén a rozloha hřbitova se během jeho téměř čtyřsetleté existence měnily. K velkému rozšíření došlo v letech 1860 až 1870, kdy byl navezen a dorovnán na dnešní úroveň. Dokladem těchto násypů je dnešní výškový rozdíl mezi terénem hřbitova a okolím, který místy dosahuje až tři metry. V kamenné západní zdi hřbitova je patrný zazděný boční vstup, kterým se vstupovalo na původní pozemek hřbitova. Dnes je celý pod úrovní současného terénu hřbitova. Na mapě Bechyně z roku 1850 můžeme nalézt hřbitov ještě v původní podobě. Rozšíření hřbitova je patrné na napojení přistavěné zdi. V roce 1910 byly v prostoru hřbitova vysázeny lípy, o rok později i před kostelem. Nejstarší viditelné známky pohřbívání se nacházejí u východní stěny kostela sv. Michaela v podobě nápisových desek a pocházejí z 1. poloviny 19. století. Na hřbitově se nacházejí hroby významných vědců, učitelů, lékařů, umělců, podnikatelů, legionářů, řemeslníků a dalších osobností ze života města a okolí. Řada náhrobků má zajímavou výtvarnou úroveň. Je zde také soubor litinových křížů, který patří k nejucelenějším a nejlépe dochovaným souborům u nás a je zajímavým dokladem kovolijeckého řemesla. Nachází se zde okolo 700 litinových křížů. Celkem je na hřbitově  906 hrobových míst, 50 hrobů je dětských. Pohřbívání na starém hřbitově bylo ukončeno v roce 1967. V té době byl založen nový hřbitov. V minulém století byly úvahy nad přeměnou hřbitova na park, k těmto plánům již nedošlo.

Areál hřbitova s kostelem sv. Michaela patří k nejcennějším kulturním památkám nejen v našem městě, ale i v celé České republice. Můžeme být na něj právem hrdi.