07.06.2024
NOC KOSTELŮ

Heřmaň, kostel sv. Jiljí

Program Noci kostelů 7. června 2024

Kostel není přihlášen do letošního ročníku Noci kostelů.

Informace o kostele

WWW: http://www.farnostherman.webnode.cz

Adresa kostela: Náves

GPS: 49°13'58.1631599999906"N, 14°8'4.57908000000175"E

Bezbariérový přístup.

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Petr Pavel Hanus

Kostel sv. Jiljí je doložen již roku 1254 jako farní.

Původní stavba, bylo pozdní románské jednolodí s otevřenou předsíní a nejstarším polygonálním presbytářem v jižních Čechách. Je datován do 40.let 13.století.V roce 1321 byl v Heřmani farářem Tobiáš jenž byl vyšehradským kanovníkem. Roku 1330 převedl Jan Lucemburský platy a příjmy kostela v Heřmani Vyšehradské kapitule. V roce 1437 císař Zikmud Lucemburský zapsal Heřmaň i s dalšími vesnicemi Janu Smilovi z Křemže,ale o sedm let později si ji na něm vynutil Oldřich z Rožmberka.Od roku 1508 ji vlastnil Lev Malovec z Libějovic a po jeho smrti v roce 1523 jeho syn Diviš.Protože se zapomnělo na staré předhusitské majetkové vazby a pražský klášter sv.Jiří měl v okolí řadu statků,byla i Heřmaň považována za jeho majetek a v roce 1530 byla klášterem prodána Kryštofu ze Švamberka.Jan Vilém ze Švamberka prodal roku 1588 městečko i s kostelem městu Písek. Město Písek v roce 1593 nechalo v Praze odlít zvon sv.Jiljí a ten darovalo kostelu v Heřmani. Při druhé konfiskaci statků za Ferdinanda II. v roce 1623 připadla Heřmaň i s městem Písek donu Martinu de Hoeff Huertovi.Po roce 1623 je kostel s farou půstý.Do roku 1636 byl kostel spravován píseckým děkanem.V roce 1636 se fara s kostelem stal filiální ke kostelu v Blzku se všemi příjmy i pozemky. Po smrti Huertově byla Heřmaň prodána v roce 1639 hrabatům Merode ,ihned po té v roce 1640 došlo k dalšímu prodeji rytíři Mikuláši Divišovi Radkovci z Mirovic na Drahonicích. Neznámý yytíř Johan vystavěl v Heřmani dnešní ,,červený mlýn“ a daroval ho heřmaňskému kostelu, tento dar byl králem také stvrzen. Po roce 1645 byl mlýn prodán z důvodu potřebné opravy spustlého kostela. Švédská vojska městečko pobořili a už se z této zdevastující události nikdy nevzpamatovalo ,kdy kleslo na statut vsi .V roce 1684 držela panství Saloména Radkovcová ze Žákavy ,která Heřmaň odkázala svému synu Mikuláši |Diviši Radkovci,ten ji odkázal své dceři Kateřině Konstancii,která se provdala za Ferdinanda hraběte Vrtbu. Kateřina darovala polovinu majetku svému manželu a druhou svým dětem Františku Karlovi a Františku Arnoštovi .Tito dědicové své panství prodali v roce 1700 Ferdinandu knížeti ze Schwarzenbergu za 280 000 zlatých. V letech 1717 – 1719 je kostel z barokizován schwarzenbergským architektem P.I.Bayerem.Tehdy byl zbořen mladší závěr gotické kaple sv.Alžběty ,jejíž zbytky byly přestavěny na sakristii kostela. V roce 1723 kostel dostal nový krov ,přenesený z píseckého hradu kde byl instalován na hradě v roce 1478 – 1479 . Faráři blzečtí spravovali heřmaňskou farnost a ž do roku 1786, kdy zde byla zřízena expozitura.Nařízením císaře Josefa II. Byl zde ustanoven kněz pod jménem – sídelní kaplan,který byl placen z fondu Matice Náboženské,fond byl zřízen ze jmění zrušených klášterů. Zřízením nové fary byla zřízena i škola. Nová podoba střechy věže a kruchta byly zbudovány po požáru v r.1813.V červenci 1831 byl v kostele zničující požár, při kterém shořel hlavní oltář z roku 1759 ,boční oltář ,vlivem tepla popraskala všechna okna a roztekli se i všechny cínové píšťaly varhan. Nový hlavní oltář sv.Jiljí a přední část varhan byli zřízeny ze jmění zádušního fondu po požáru . V roce 1853 zde byl zřízen samostatný farní úřad. V roce 2014 proběhla generální oprava krovu ,zvonové stolice a střešní krytiny s navrácením původních střešních ok.Od tohoto času se opět v kostele rozezněl zvon z roku 1593 ,který mlčel více než 5.let z důvodu nevyhovující statiky zvonové stolice.

V roce 2017 byl odlit nový zvon sv. Jan Nepomucký zvonařem Michalem Votrubou z Myslkovic. Zvon o váze 220 kg byl vrácen zpět do kostela po 75.letech a každodením zvoněním se farnosti připomíná.

V roce 2022 byly konečně opraveny a zachráněny historické varhany od autorů Bedřicha Semráda ze Sedlce a Antonína Molzera z Tábora, varhany byly ve velmi špatném technickém stavu. Díky benefičním koncertům, adopcí píšťal, darům Obecních úřadů Heřmaň, Skály, Ražice, darům dobrodinců se náročná oprava nakonec podařila a varhanám je prodloužen život pro další generace.

Od roku 2015 do roku 2023 při působení kostelníka Petra Pavla Hanuse  se podařilo postupně opravit a vrátit boční oltář sv. Jana Nepomuckého a boční oltář sv. Barbory skalské, které byly z kostela v roce 1997 odstraněny z důvodu velmi špatného stavu.

 

Nejbližší Noc kostelů:

Mirovice, Husův sbor – 31,2 km

Mirovice, kostel sv. Klementa – 31,5 km

Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube