Jihlava, kostel sv. Kříže, CČSH

     Kostel sv. Kříže v Jihlavě byl založen ve 4O. letech 13. století dominikánským řádem. Stával v něm nádherný "Přemyslovský kříž", dřevěný krucifix datovaný do poloviny 15. století. Chrám byl budován postupně v rozmezí několika desetiletí a ještě později po požárech města přestavován.      Za husitských dob byla Jihlava převážně katolická a jako královské město věrná Zikmundovu zeti Albrechtovi, markraběti moravskému.  Snad proto právě zde byla vyhlášena slavná Basilejská kompaktáta, ukončující smírem zničující války, zároveň byla ale první (a nadlouho i poslední) vlaštovkou náboženské tolerance v Evropě (1436).      V letech 1522-23 právě v chrámu sv. Kříže kázal Lutherův spolupracovník a přítel Paulus Speratus a luteránská (většinou německá) část Jihlavy zde přijímala podobojí.      Od dob rekatolizace a nástupu Jezuitů v sousedství navrátivší se řád Dominikánů spíše živořil a v roce 1784 byl rozhodnutím císaře Josefa II. zrušen a klášter i chrám předán armádě. Té se za 160 let pobytu podařilo celý objekt neuvěřitelně zdevastovat.      V r. 1947 si budovu kostela pronajala na 99 let Církev československá (nyní husitská) a s velkým úsilím obce bylo hlavní trojlodí chrámu opraveno k používání. Sbor byl otevřen a posvěcen na Květnou neděli 10.dubna 1949.      Východní (a starší) část kostela - presbytář (kněžiště) zůstal oddělen zdí v užívání armády  do r. 1990. Poté zde probíhaly opravy, ale často se střídali majitelé objektu. Až ve vlastnictví Města Jihlavy byla dělící zeď zbourána při celkové rekonstrukci 2009-2011, při které presbytář dostal i nový unikátní strop z pnuté folie.      Chrámové trojlodí o stejné výšce kleneb je vrcholem tzv. cisterciácké gotiky u nás poměrně vzácné, klenby jsou čtyřpaprskové, jen zčásti se dochovaly gotické fresky a výmalba ze 17.st. Vchází se jedinečným ústupkovým portálem (1260). Věž kostela byla údajně dřevěná a po středověkých požárech již nebyla obnovena, zůstalo po ní krásné kamenné točité schodiště.      Kostel nyní slouží nejen k bohoslužbám (kromě Církve čs. husitské zde má shromáždění i Starokatolická církev), konají se zde často i různé koncerty a další kulturní akce.