Rychnov nad Kněžnou, kostel Nejsvětější Trojice, zámecký

STŘÍPKY Z HISTORIE KOSTELA

Původní kostel nechal postavit Kryštof Betengel z Neuenperku (1539 – 1602). Se stavbou se začalo roku 1594 a byla dokončena i vysvěcena na svátek sv. Trojice roku 1602. Během třicetileté války byl chrám poškozen, a tak bylo v roce 1666 přistoupeno k jeho opravě. Za Norberta Leopolda Kolowrat Liebsteinského byl do Rychnova pozván Jan Blažej Santini Aichel za účelem stavebních úprav, aby ze zámku a kostela vytvořil monumentální stavbu odpovídající postavení rodu, který byl ve službách císaře. Na jeho návrh byla stržena čtyřboká věž původního renesančního kostela., i odstraněna asi sedm metrů vysoká socha sv. Kryštofa. Realizací návrhu Jana Blažeje Santiniho vzniklo jedno z největších a nejpůsobivějších areálů ve Východočeském kraji.

Roku 1798 uhodil do kostela blesk, shořela střecha, zřítila se klenba a budova zůstala zdevastována dalších čtyřicet let. Až státní ministr František Antonín Kolowrat Liebsteinský, nechal zrealizovat v letech 1838 – 1843 velkou přestavbu kostela, včetně jeho interiéru. Kostel byl přestavěn v novogotickém slohu na základě projektu architekta Františka Pavíčka. Jedná se o první neogotickou přestavbu u nás. Pod presbytářem byla vybudována nová rodinná hrobka.

Jednolodní chrám má obdélníkový půdorys a pětiboce uzavřený presbytář. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější trojice obklopené anděly. Na obraze vedle nich klečí František Antonín Kolowrat Liebsteinský se svou manželkou, znázornění pod ochranou sv. Petra a Pavla. Oltář namaloval Lodovico Lipparini. Na predelle (spodní části hlavního oltáře) jsou obrazy českých zemských patronů z roku 1842 od J. Hellicha. Obrazy na bočních oltářích představují stigmatizaci sv. Františka Serafínského a utrpení sv. Rozálie od malíře Dittenbergera. Mimořádně kvalitní a vzácné jsou v kostele varhany od Jiřího Španěla z Rokytnice.

Ve středu průčelí se nachází obdélná loretánská kaple (loreta) s valenou klenbou. Jedná se o kapli stylově napodobující Svatou chýši v italském Loretu. Podle křesťanských legend byl nazaretský příbytek Panny Marie zázračně přenesen anděly právě do italského města Loreta, které se od 14. století stalo proslulým poutním místem. Loretánské kaple pak byly stavěny po celé Evropě především v 16. až 18. století jako jeden z projevů barokní zbožnosti.

Na severní straně se nachází kaple Pražského Jezulátka. Pražské Jezulátko, kterému v letošním roce restaurujeme schránku, je vystaveno v zámku.

Mimořádně cenné jsou v kostele varhany od varhanářského mistra Georga Spanela ml. z Rokytnice v Orlických horách . Je to mistrovský nástroj postavený na míru kostelu, ve kterém je 75% součástí původních. Počet znějících hlasů je 37, počet píšťal 2353, dva manuály a pedál a 8 měchů. Výška prospektu 10 m, šířka 8 m, největší píšťala 523 cm (76,5 kg); nejmenší 10 cm