Teplice-Šanov, kostel sv. Alžběty Uherské

SOUČASNOST: Od roku 1990 je farnost sv. Alžběty v Šanově v péči salesiánské komunity (SDB), sídlící na Zámeckém nám. v Teplících.  Jde o římskokatolickou kongregaci, která se stará o výchovu mládeže, v Teplicích zejména o děti ze sociálně slabých a nefungujících rodin. Farnost spravovali: P. Petr Němec /do r. 1993/, P. Miroslav Maňásek /do r. 1997/, P. Jozef Kujan (do r. 2006), P. Stanislav Jonášek (do r. 2012), P. Jan Blaha (do r. 2018) a současný P. Radomír Kuchař.

ARCHITEKTURA A EXTERIÉR: Jde o trojlodní baziliku bez příčné lodi, dokončenou novogotickém slohu roku 1877. Kostel je orientován od jihu k severu. V půdoryse je to obdélníková stavba, na severu s vyklenutým presbytářem a s přistavěnou hranolovitou věží po levé straně presbytáře. Po obvodu je podepřená žebrovitými pilíři. Ke vchodu v průčelí na jihu vede z obou stran kamenné schodiště. Kostel dosahuje délku 44 m a šířku 20 m /bez pilířů a schodů/. Výška klenby hlavní lodi je 14 m a výška věže 45 m /s křížem/. Stavba je z červených cihel, kamenné prvky ze světlého pískovce. Původní břidlicová krytina střechy zůstala jen na hlavní lodi. Na věži je od 90.let měděná a sedlové střechy nad bočními loděmi mají asfaltovou krytinu. Věž je po stranách otevřená podélnými okny gotického tvaru. Hodiny na ní jsou vylámané. V oknech vysokého gotického tvaru jsou vkusné barevné vitráže. Pod schodištěm ke vchodu je ve výklenku mramorová deska s latinským nápisem o založení kostela. Průčelí nad schody je zdobeno gotickými oblouky a zábradlím, nad nimi kamennou růžicí a v horní části ve výklenku stojí socha sv. Alžběty. Štít průčelí je ukončen křížem. Ze zvonů ve věži, pořízených roku 1923, se zachoval pouze jediný, který vyzvání k bohoslužbám. V roce 1997 byla do rohu parku před levé schodiště ke kostelu umístěna nově restaurovaná barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která dříve stála ve věstě na roku Masarykovy třídy a Jankovcovy ulice.

DĚJINY KOSTELA sv. Alžběty Durynské v Teplicích - Šanově

Myšlenka vystavět vlastní kostel vznikla v polovině 19. století u tehdejších představitelů Šanova. Šanov byl v té době ještě samostatnou obcí, která v lázeňském provozu konkurovala teplickým lázním. Zastupitelé chtěli také pomocí postavení kostela dosáhnout povýšení Šanova město. Ze zastupitelů obce se o tento cíl zasazovali zejména pánové Eckert, Christ a Simon. Ti byli ve svém úsilí činorodě podporování teplickým majitelem panství, knížetem Edmundem Clary – Aldringenem.

Plány ke stavbě kostela zhotovil téměř bezplatně slavný vídeňský architekt Heidrich Förstel /psal se rytíř von Förstel/, který byl také stavitelem votivního chrámu a univerzity ve Vídni.

DLOUHÁ STAVBA KOSTELA: Prostředky ke stavbě byly získány z darů jednotlivců a podpor různých institucí. Stavba započala položením a posvěcením základního kamene dne 19.listopadu 1864, jak si dodnes můžeme přečíst na pamětní desce pod portálem kostela. Trvala po mnoho let a v první fázi došlo k vybudování zdí střední lodi. Ke stagnaci a přerušení stavby došlo v roce 1866 za prusko-rakouské války. Po válce práce čile pokračovala přes mnohé těžkosti. Stavba mohla být úspěšně dokončena až po 13 letech, kdy dne 30.září 1877 kostel vysvětil pražský světící biskup Dr. Průcha. Tehdy však ještě nebyla hotova věž kostela, kterou dokončil stavitel Kerl v roce 1888. Téhož roku byly opatřeny tři zvony, které byly slavnostně vysvěceny litoměřickým biskupem Emanuelem Schöbelem.

V další historii kostela je důležitý rok 1893, kdy se stal Šanov samostatnou farností a kostel byl z filiálního povýšen na farní. Prvním farářem se stal tehdejší teplický kaplan P. Adolf Rudolf. Ten byl zde instalován o růžencové slavnosti 1893. Roku 1895 se Šanov spojil s Teplicemi do jednoho města, nazvaného Teplice-Šanov /Teplitz-Schönau/. Patronát převzalo město, farnost však zůstala samostatná. Po odchodu P. Rudolfa a po administraci farnosti kaplanem P. Václavem Weinhartem následoval jako farář P. Edmund Tobisch, instalovaný roku 1902. Ten působil v šanovské farnosti nejdéle, až do 30.let 20. století. Stal se i děkanem a vikářem.

PRVNÍ SV. VÁLKA:  znamenala ztrátu všech tři zvonů, které byly zabaveny k válečným účelům. Nové zvony, pojmenované po sv. Alžbětě, sv. Antonínovi a třetí jako zvon hrdinů, byly odlity v Chomutově firmou R. Herold a vysvěceny 27.května 1923 litoměřickým biskupem Dr. Josefem Grossem. K pořízení zvonů byl již roku 1921 založen zvonový výbor pod vedením obchodníka pana A. Hantscheho, který za dva roky opatřil prostředky na jejich zhotovení. 50leté jubileum kostela sv. Alžběty v roce 1927 poctil svou přítomností litoměřický biskup Dr. Gross a v kostele, který byl pro tuto příležitost renovován malířským mistrem Gäblerem, měl kázání a pontifikální mši sv. Že vloupání do kostelů není záležitostí poslední doby, dosvědčuje zpráva, že v roce 1927 bylo při vloupání odcizeno gotické ciborium.

Fara šanovské farnosti fungovala v pronajatých místnostech poblíž kostela na Zeyerově náměstí. Po druhé světové válce nebyla farnost zrušena, ale duchovní správu vykonávalo děkanství v Teplicích. Kněží odtamtud docházeli a stále docházejí k bohoslužbám do Šanova. Jeden čas sem docházeli duchovní i z Trnovan.

POVÁLEČNÁ DOBA: V poválečné době proběhlo několik oprav kostela. V letech 1967-1973 byl zachráněn z havarijního havarijního stavu opravou střechy, věže, oken a vymalováním interiéru. Zasloužil se o to P. Holoubek,P. Rob a zejména P. Hladký, za něhož byl 17. listopadu 1973 renovovaný kostel znovuotevřen za přítomnosti kardinála Štěpána Trochty. V 90.letech bylo třeba znovu opravit boční střechy a věž kostela a čeká oprava vitráží kostelních oken.

Při kostele sv. Alžběty působil od r. 1948 do 70.let chrámový sbor, který měl 30 členů, a 24 členný dětský sbor. Později sbor přešel do kostela Božského Srdce Páně v Trnovanech.