| 18:00 | - | 21:00 | Otevřeno, možnost návštěvy |
| 18:00 | - | 21:00 |
Mše svatá Povídání o Misijním díle (vystoupení dětí- Příběh o milosrdném Samaritánovi) Putování za sv. Janem Křtitelem (stezka s úkoly pro rodiče s dětmi) Nebeská pošta Výstup na gotickou věž |
WWW: http://www.farnostpribyslav.cz
Adresa kostela: Kostelní 267
GPS: 49°34'32.811"N, 15°44'13.780"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Mgr. Martin Ležák
Návaznost na dopravu:
Kostel Narození sv.Jana Křtitele naleznete v ulici Kostelní.
Pokud přijedete do Přibyslavi autem, svůj automobil můžete zaparkovat přmo na Bechyňově náměstí, kde je dostatek volných parkovacích míst. Na Bechyňově náměstí najdete také autobusové nádraží - do Přibyslavi přijíždí autobusové linky z měst: Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Chotěboř, Polná a dalších okolních obcí zhruba v dvouhodinovém intervalu. Pokud vystoupíte a autobusu, vyjděte k budově radnice (moderní urbanistická budova zelenkavé barvy), poté v dolní části náměstí již spatříte gotickou věž, ke které se vydejte, v jejímž bezprostředním okolí se nachází farní kostel Narození sv. Jana Křtitele.
Vlakové spojení do Přibyslavi je na výborné úrovni, přes město vede hlavní železniční trať číslo 250, každou hodinu zde staví rychlíky spojující Prahu a Brnu, v železniční stanici Přibyslav a ve stanici Přibyslav zastávka zastavují taktéž vlaky osobní. Z nádraží se vydejte doprava, do kopce, po levé straně budete míjet renesanční zámek, jděte stále rovně po hlavní silnici. Zhruba po 300 metrech zahněte doleva do boční Kostelní ulice, spatříte gotickou věž sousedící s chrámem Narození sv.Jana Křtitele.
Současná barokní podoba farního kostela Narození sv.Jana Křtitele pochází z roku 1750, ovšem existenci liturgické stavby na tomto místě datujeme až do roku 1265. Písemný pramen zmiňuje výskyt kostela zasvěceného sv.Janu Křtiteli, patronovi johanitů. Jednalo se o gotickou stavbu (menší než současná podoba), jenž byla silně poničena v období husitských válek vojsky Jana Žižky obléhající město a přilehlý hrad. V roce 1750 vydal tehdejší majitel panství Karel Maxmilián z Dietrichsteina nařízení o stavbě nového kostela, určeným místem se stalo původní gotické, byl tak zachován duchovní význam tohoto místa. Prvého dubna téhož roku byl položen za velké slávy základní kámen, bílá mramorová deska s rytým nápisem s ozdobami byla zazděna do zdiva za hlavním oltářem, kde si ji také mohou návštěvníci kostela prohlédnout. Slavnostní vysvěcení kostela se konalo o tři roky později, v roce 1753, chrám byl zasvěcen Narození sv.Jana Křtitele. V roce 1767 zasáhl celou Přibyslav rozsáhlý požár, který poničil jednak kostel (střechu), tak i přilehlou gotickou věž. Zde byl dokonce požár tak mohutný, že došlo k roztavení zvonů. Vnitřní výzdoba kostela jako zázrakem požáru unikla. Barokní stavba s křížovou lodí má sedlovou střechu se sanktusníkem, v příčné lodi se nacházejí dva oltáře, stejně jako v lodi podélné. Strop mezi nimi je ozdoben rodovým znakem Dietrichsteinů, jehož poznávacím znakem jsou nápadné vinařské nože. Přímo naproti hlavnímu oltáři jsou umístěny varhany, které jako národní technická památka byly v roce 2011 zcela zrekonstruovány. O nákladné a náročné opravě varhan najdete více informací na stránkách přibyslavské farnosti: http://www.farnostpribyslav.cz/?page_id=518. Kolem kostela můžou návštěvníci shlédnout několik zachovaných unikátních pomníků – hrob podnikatele Josefa Hesse s náhrobkem v podobě Ježíše Krista od sochaře Josefa Maxe či hrob faráře Jana Brůžka, učitele Karla Havlíčka Borovského. Okolí chrámu je výjimečné i dalšími sochařskými unikáty, mezi něž lze bezesporu zařadit i Mariánský sloup vytvořený z podnětu P.Jana Cimbruka v roce 1998 významným akademickým sochařem (a bývalým starostou města) panem Romanem Podrázským. Sloup byl v témže roce vysvěcen – pyšní se faktem, že se jedná o jediný mariánský sloup vysvěcený ve 20.století! Při cestě do přilehlého lesoparku mohou návštěvníci shlédnout ještě Pietu z hořického pískovce. Gotická přibyslavská věž je významnou památkou města Přibyslav. Věž patřila k původnímu hradnímu opevnění o čemž vypovídá i její robustní silné zdivo, za husitského obléhaní města byla silně poškozena, stejně jako přilehlý kostel. V roce 1497 došlo k výstavbě nové hranolovité věže, výška věže byla unikátních 30 metrů! Stavbu zasáhly dva mohutné požáry, jeden v roce 1604 a druhý v roce 1767, ve kterém byl požár tak silný, že došlo k roztavení zvonů a hodinového stroje. Seznámení s historií kostela Narození sv.Jana Křtitele či středověké gotické věže bude jeden z bodů programu letošního prvého ročníku Noci kostelů v Přibyslavi, na který jste srdečně zváni!
Zpracováno podle knihy: Marková, Lucie: Přibyslav. Havlíčkův Brod 2008.
Dlouhá Ves, kostel sv. Mikuláše – 6,7 km
Chotěboř-Dolní Mlýn, kostel sv. Anny – 16,1 km
Chotěboř, kaple Povýšení sv. Kříže – 16,2 km
Chotěboř, kostel sv. Jakuba staršího – 16,7 km
Havlíčkův Brod, modlitebna Sboru Církve bratrské – 16,9 km
Krucemburk, kostel sv. Mikuláše – 17,0 km
Havlíčkův Brod, kaple Svatého Kříže – 17,0 km
Havlíčkův Brod, kostel Nejsvětější Trojice – 17,1 km
Havlíčkův Brod, kostel sv. Kateřiny – 17,1 km
Havlíčkův Brod, kostel Nanebevzetí Panny Marie – 17,1 km
Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.
© 2024, Noc kostelů
