Praha 5 - Smíchov, kostel sv. Gabriela

Beuronské umění (asi 1860 – 1930) čerpá z doby egyptské, byzantské, řecké a raně křesťanské. Beuronské umění se zrodilo v benediktinském opatství sv. Martina v Beuronu (odtud název) v jihozápadním Německu a rozšířilo se po celém světě. Taktéž ovlivnilo české i evropské umělce (Muchu, Kotěru, Bílka, Plečnika, Klimta, Sérusiera, Denise, Gaudího apod.).

Beuronské umění bylo příkladem souhrnného umění – gesamtkunstwerku, jeho vlastní styl se projevoval v architektuře, sochařství, malířství, uměleckém řemesle (klášterní dílny pro výrobu nábytku, vlastní zlatnické dílny, výšivky parament a podobně). Beuronské umění provozovali a navzájem se vyučovali benediktini i benediktinky. Pracovali podle posvátné geometrické osnovy ­– kánonu, který byl sestaven na základě kruhu – symbolu slunce, ale zároveň i Božího nekonečna. Podle podobných geometrických pravidel byl například postaven Jeruzalémský chrám v 10. stol. př. Kr. Beuronský geometrický kánon odpovídal matematickým zákonům symetrie a rytmu, pořádku a harmonii, a objevoval se i v dekoru v podobě kruhů, spirál, nebo obloukových linek. Beuronští umělci a umělkyně používali egyptizující dekor cheker, vlastní beuronské písmo, z rostlin je převážně inspirovaly datlové palmy, papyry a lotosy.

Díla beuronských umělců a umělkyň mohla veřejnost spatřit na několika výstavách, poprvé vystavovali v roce 1905 ve Vídni, pořadatelem byla vídeňská Secese tehdy ještě s předsedou Gustavem Klimtem, architektem se stal Josip Plečnik. 

Beuronská kongregace (založena 1866) podporovala vznik dalších benediktinských klášterů v Evropě i v zámoří. V roce 1894 vznikla Beuronská umělecká škola. 

Kostel sv. Gabriela (správný název Zvěstování Panně Marii) na Smíchově v Praze byl od r. 1889 prvním ženským klášterem Beuronské kongregace. Zakladatelská skupina jedenácti sester sem přišla z kláštera Nonnberg v Salzburgu. Předtím se tyto benediktinky bezúspěšně pokusily o obnovu prvního kláštera v Čechách sv. Jiří na Pražském hradě (založen 973).

Celistvý návrh na výmalbu kostela při klášteře sv. Gabriela  zpracoval zakladatel beuronského umění P. Desiderius (Peter) Lenz OSB, který nadané sestry v jejich klášterním ateliéru malby i vyučoval. Na návrzích jednotlivých nástěnných maleb se podíleli význační beuronští mniši: spoluzakladatel pařížské skupiny modernistů NABI Jan (P. Willibrord) Verkade OSB, Carl (P. Adelbert) Gresnigt OSB, Jakob (P. Gabriel) Wüger OSB, Adolf (P. Paul) Krebs OSB, Fridolin (P. Lukas) Steiner OSB, František Xaverius (br. Antonín) Vrbík OSB a další.

Velkým přínosem pro beuronské umění byly sestry z kláštera sv. Gabriela v Praze na Smíchově. Některé z nich se zabývaly malířstvím a to nejen drobnými iluminacemi na pergamenu, ale zhotovily i nástěnné malby v kostele i v klášteře. Jiné sestry vyšívaly paramenta, v klášteře byl i ateliér fotografie. 

V roce 1919 po vzniku Československé republiky musely sestry kostel s klášterem nuceně opustit a přestěhovaly se včetně veškerého zařízení do Rakouska. Spolek přátel beuronského umění a Nadační fond Malakim obnovil v presbytáři doplněný lustr a kopie věčných světel. V roce 2008 se podařilo navrátit z rakouského kláštera sv. Gabriela na Bertholdsteinu všechen původní kostelní mobiliář do Prahy. Obě tyto výše zmíněné instituce pořádají přednášky a semináře. Vydaly i několik publikací o beuronském umění. Iluminovaný svatogabrielský evangeliář s názvem Liber evangeliorum vyšel v roce 2016.

Za finanční podpory Magistrátu hl. města Prahy byla v roce 2012 zhotovená kopie dvoumetrové sochy archanděla Gabriela, která by znovu měla ze stříšky vstupní předsíně do kostela hlásat jeho patrocinium.

Uživatel kláštera od roku 1948 Česká pošta v roce 2016 klášter opustila a byla státem pověřena jeho prodejem. Na konci roku 2019 se stala novým majitelem klášterních budov hotelová firma CIMEX GROUP.