Bílovec, kostel sv. Mikuláše

Kostel svatého Mikuláše Bílovec

Stavební historie

Vznik kostela neodmyslitelně souvisí se založením města Bílovce kolem roku 1323 Vokem z Kravař.

Původní kostel byl kamenný, s jednou plochostropou lodí a presbytářem zaklenutým křížovou klenbou. Na severní straně ke zdi presbytáře kostela přiléhala sakristie. Z původního vybavení kostela se nám dochovala dřevěná plastika Ukřižovaného Krista z 30. let 14. století umístěná vpředu na levé straně.

V letech 1420 -1430 došlo k rozšíření kostela o dvě boční kaple na severu a na jihu. Tím dostal půdorys kostela tvar kříže. Jde o stavební aktivitu pánů z Kravař, kteří drželi Bílovec do roku 1434.

V 16. století za pánů z Fulštejna byla hlavní loď změněna na trojlodí a nově zaklenuta klenba dosedající na dva polygonální pilíře. Na západní straně kostela byla postavena věž, která byla přestavěna do dnešní podoby v letech 1614 – 1615 majitelem panství Karlem Pražmou z Bílkova. Sloužila také jako hláska města a byla zde i světnice strážného. Dále byla zbudována v kostele panská oratoř a ranně barokní kaple svatého Josefa.

Významnou úpravou bylo v roce 1771 z důvodu umístění nového oltáře, stržení původní gotické křížové klenby v presbytáři a nahrazení novou klenbou barokní, jak ji můžeme vidět dodnes.