Mladá Boleslav, kostel sv. Bonaventury, klášter

Kostel nese jméno sv. Bonaventury.
Je součástí klášterního komplexu, založeného minority. Vznik kostela, přesně nezjištěný, spadá asi do poloviny 14. století. Za husitských válek byl zcela zničen. Od 15. století až do počátku 17. století zde působili čeští bratři, kteří zde vybudovali své středisko s modlitebnou s dalšími budovami včetně věže. V té době byl klášterní komplex nazván podle biblické hory Karmel. Po Bílé hoře se celý areál kláštera s kostelem dostal opět do držení katolických minoritů. Kostel byl v letech 1675-1711 přestavěn v barokním slohu a vybaven dobovým zařízením. Vévodil mu hlavní oltář s obrazem sv.Bonaventury od malíře F. Leubnera z roku 1777. Za josefínských reforem přešel do držení piaristů. Začátkem 20. století byl kostel (fasády a interiér) upraven v novobarokním slohu. Ve druhé polovině 20. století kostel a celý klášter chátral.

Díky vstřícnému postoji katolické církve a města byla zájemci o využití celého areálu umožněna jeho generální rekonstrukce v letech 2006 a 2007. Škoda Auto zrekonstruovala historické budovy a začlenila je do nově vzniklého Vzdělávacího centra Na Karmeli. Nová a historická část areálu je spojena podzemní chodbou a tvoří tak vkusně propojený celek nové a historické architektury. Dnes areál opět slouží studentům - sídlí zde Vysoká škola Škoda Auto. Samotný kostel slouží jako slavnostní aula, příležitostně též jako koncertní nebo výstavní místnost. Snahou správy areálu je, aby na Karmeli probíhaly akce vzdělávací, společenské i kulturní a to nejen pro studenty a škodováky, ale i pro širokou veřejnost – programová nabídka je k dispozici na www.nakarmeli.cz. Veřejnosti slouží nejen kostel, ale například též dvě zasedací místnosti. Areál Na Karmeli byl od 16.století spojen se vzděláváním a dá se říci, že na tuto tradici navázalo i nově vzniklé Vzdělávací centrum.



Jediným zachovalým klášterním komplexem v Mladé Boleslavi je tento piaristický klášter s kostelem sv. Bonaventury. Klášter byl založen již na konci 13. století řádem minoritů. Za husitských válek (v roce 1421) byl pobořen. V roce 1496 byl zpustlý klášter darován Adamem z Cimburka a Tovačova českým bratřím.
Ti zde zřídili bratrský sbor, školu a tiskárnu a celý areál pod biblickým názvem Karmel se stal střediskem Jednoty bratrské. Sídlil zde biskup Jednoty, konala se zde důležitá setkání a jednání. V letech 1544-1554 byl klášter opraven a opatřen renesanční věží. V té době prožívala Karmel svůj zlatý věk. Z Mladé Boleslavi se v průběhu 16. a 17. století stalo jedno z nejvýznamnějších středisek Jednoty bratrské, byla nazývána bratrským Římem či Jeruzalémem nad Jizerou. K náboženskému působení využívali členové Jednoty i tehdejší novinku – knihtisk. Zprvu tiskli své spisy v Litomyšli či v Norimberku, po příchodu svého člena, lékaře a tiskaře Mikuláše Klaudiána vznikla na Karmeli (dnešní notářství) tiskárna. Její majitel a zakladatel se zapsal do kulturního povědomí národa především tím, že v roce 1518 v Norimberku vydal první tištěnou mapu Čech (originální, bohatě ilustrované kartografické dílo, zachované u nás pouze ve dvou exemplářích). Na Karmeli existovala i bratrská škola (č.p.73/II.), která ve svou úrovní předčila jiné městské školy, katolickou, kališnickou i židovskou. Kromě jiných jazyků se tu vyučoval i český jazyk a absolventy ústavu nacházíme později jako studenty protestantských univerzit, zejména v Heidelbergu a v Ženevě.
Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 (a zákazu Jednoty bratrské) byl klášter přiřknut řádu karmelitánů, ale v již v roce 1633 jej opět získali minorité. V 17. a 18 století byl komplex opravován - čtyřkřídlý konvent kolem lichoběžníkového dvora byl dokončen v roce 1767. V roce 1784 museli minorité klášter opustit a jejich místo zaujali kosmonoští piaristé , kteří sem přestěhovali své gymnázium i kolej z Kosmonos. Piaristé řídili gymnázium až do roku 1862, kdy školství připadlo do kompetence státu. V roce 1868 bylo zahájeno vyučování v nové budově gymnázia na Komenského náměstí (dnes 1. ZŠ).
Za období působení řádu piaristů (od roku 1784 do 60. let 20.století) byl zde v klášteře umístěn rozsáhlý archiv gymnázia a bohatá knihovna, která obsahovala i několik vzácných prvotisků – inkunábulí (označení používané pro nejstarší tištěná díla pocházející z Evropy z časového období mezi vynálezem knihtisku, tj. tisku s pohyblivými literami, rokem 1450 a koncem 15.století.
V roce 1862 přešlo školství do kompetence státu. Klášterní kostel pak sloužil ještě dlouho bohoslužbám pro žactvo středních škol a přebývali v něm někteří členové řádu, kteří působili na školách jako učitelé a profesoři. Posledním sídlícím mnichem piaristou byl na Karmeli Cyril Žampach, který zde žil až do 60. let 20.století. Učil náboženství a spravoval gymnaziální knihovnu v klášteře (obsahovala až 6000 svazků) - dnes je uložena ve Státním okresním archivu na boleslavském hradě.
Část nejvzácnějších tisků byla ještě náhodně objevena v roce 2006 při rekonstrukci kláštera v jedné místnosti pod dřevěnou podlahou, kde byla ukryta před odchodem Jednoty bratrské.

Piaristé jsou řeholní rodinou, založenou v Římě v roce 1597, jejím zakladatelem je španělský kněz sv. Josef Kalasanský. Otec Josef viděl chudobu a nevzdělanost dětí a mládeže, a proto kolem sebe shromáždil stejně smýšlející učitele a kněze, společně založili pro tyto děti bezplatnou a pro všechny dostupnou školu. Tímto způsobem vznikl Řád zbožných škol, česky pojmenovaný „piaristé“. Proto, jestli si dnes stěžujete, že musíte chodit do povinné, bezplatné a všeobecné školy, tak za to mohou piaristé a sv. Josef Kalasanský. Jeho škola byla první bezplatná a pro všechny dostupná škola v Evropě. Piaristické heslo: „Zbožnost a vzdělání“