Mladá Boleslav, sbor JB

Jednota bratrská byla založena r. 1457 v Kunvaldě u Žamberka jako reformační církev, která klade větší důraz na praktický křesťanský život než na církevní tradici. Čeští bratři se stali samostatnou církví, v Čechách nadále zůstaly dominantní církev kališnická a římskokatolická. Zlatý věk boleslavské Karmele nastal od konce 15. století, kdy se tu za podpory tehdejších majitelů města Tovačovských z Cimburka a později Krajířů z Krajku usadili příslušníci Jednoty bratrské. Českým bratřím se za nemalých finančních darů vrchnosti podařilo vybudovat si tu svůj bratrský dům, v jehož sousedství byl snad i hospodářský dvůr. Samozřejmou součástí byla budova sboru, sloužící k bohoslužebným účelům, špitál, škola a později i tiskárna. Z Mladé Boleslavi se v průběhu 16. a na počátku 17. století stalo jedno z nejvýznamnějších středisek Jednoty bratrské, byla nazývána bratrským Římem či Jeruzalémem nad Jizerou. Mezi čelnými představiteli Jednoty nacházíme mj. Lukáše Pražského, Jana Roha, Jana Augustu či Jana Blahoslava. Boleslavští bratří pravidelně korespondovali s Martinem Lutherem, Janem Kalvínem, Huldrychem Zwinglim a také s Erasmem Rotterdamským. K šíření své víry využívali členové Jednoty i tehdejší novinku – knihtisk. Zprvu tiskli své spisy v Litomyšli či Norimberku, po příchodu svého člena, lékaře a tiskaře Mikuláše Klaudiána vznikla na Karmeli (čp. 77/II.) tiskárna, jejíž majitel a zakladatel se zapsal do kulturního povědomí národa především tím, že v roce 1518 v Norimberku vydal první tištěnou mapu Čech. Originální, bohatě ilustrované kartografické dílo, se u nás zachovalo pouze ve dvou exemplářích. Na Karmeli existovala i bratrská škola (čp. 73/II.), která ve své době úrovní předčila jiné městské školy - katolickou, kališnickou i židovskou. Absolventy školy nacházíme později jako studenty protestantských univerzit, zejména v Heidelbergu a v Ženevě. Působení Jednoty a její sílící vliv vyvolalo potřebu stavby nového bratrského Sboru. Budova Sboru byla za vydatné pomoci Arnošta z Krajku a četných dárců z řad bratrské šlechty otevřena v roce 1554 – slavnosti se tehdy účastnilo 15 000 osob. Renesanční basilika je dílem stavitele Mattea Borgorelliho, který v téže době přestavěl boleslavský hrad a vytvořil pro město i novou radnici. Působení Jednoty bratrské ve městě tedy rozhodně nemělo pouze duchovní rozměr, ale projevilo se ve stavebním rozvoji města, v jeho architektuře, ve školství, v knihtisku a v kultuře vůbec. Boleslavskou tiskárnu opouštěla díla evropské náboženské, přírodovědné, filosofické a lékařské literatury. Chceme-li se dopustit mírné nadsázky a aktualizace dávné minulosti, za éry bratrské třítisícová Mladá Boleslav poprvé vstoupila do Evropy, dala o sobě světu vědět. A jejím střediskem tehdy byla Karmel, odtud četné mimořádné duchovní impulsy vycházely. V pobělohorské době museli čeští bratři Boleslav opustit, budova Sboru byla vysvěcena jako katolický kostel sv. Václava. V letech 1787-1897 byla budova využívána jako vojenské skladiště. V roce 1897 budovu odkoupilo město. Po rekonstrukci podle projektu arch. Wiehla byl objekt předán muzeu (1910-1972). V roce 2007 ve Sboru proběhla oslava 550. výročí založení Jednoty bratrské. V dnešní době Sbor slouží městu jako výstavní a koncertní síň. Navštívit bohoslužby můžete v dnešní Mladé Boleslavi ve třech církvích, které ve svém názvu mají slovo bratrská:

Církev bratrská (CB) - viz modlitebna ČCE

Českobratrská církev evangelická (ČCE) - viz kostel sv. Havla

Jednota bratrská (JB) - viz modlitebna JB