Velké Meziříčí, kostel Nejsvětější Trojice, Moráň - starý hřbitov

Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel na moráňském hřbitově pochází z doby gotické a byl přestavěn nákladem p. Zikmunda Heldta z Kementu po založení hřbitova na Moráni r. 1555. Od r. 1557 sloužil zbytkům katolíků k bohoslužbám. R. 1611 se ho zmocnili nakrátko nekatolíci. Původní gotický sloh utrpěl přestavbami. Jediný oltář má obraz Nejsvětější Trojice namalovaný r. 1734 K. F. Töpprem, jehož signatura byla nalezena při opravě obrazu v r. 1946.

Pod kostelíkem je hrobka. Na věži byly dva malé zvony z r. 1554. Dne 9. května 1823 se ohněm rozlily. Byly nahrazeny jinými z r. 1830 od Karla Stechra z Brna. Odevzdány v první světové válce. V r. 1927 byly pořízeny nové. Když byly r. 1942 násilně odebrány k účelům válečným, zakoupil farář malý zvon z náhradní hmoty z Olomouce.

V letech 1888 – 1905 byla dána do kostelíka nová dlažba a kostel důkladně opraven i obnoven. Hřbitov byl r. 1938 o část zahrady p. Koloucha z Velkého Meziříčí rozšířen a na Slavnost všech svatých r. 1939 od J. M. preláta Dr. J. Kratochvíla z Brna slavnostně posvěcen. Nápis v kostelíku: Svaté a spasitelné jest za mrtvé se modliti, je z r. 1939.

Při bombardování města Velkého Meziříčí 9. května 1945 ráno byl zasažen i hřbitov, mnohé hrobky rozmetány, kříže rozbity, okna i s rámy v kostelíku rozbita, a kaplička sv. Kříže, do té doby propůjčená městu za umrlčí komoru, byla úplně srovnána se zemí.

U vchodu do této kaple byla do zdi zasazena deska s francouzsko – ruským nápisem, připomínajícím, že zde na cestě z Paříže domů do Ruska, v hostinci u Černého orla, zemřela princezna Anna Petrovna Šachovská z Moskvy: „Zde leží tělo princezny Anny Petrovny Šachovnské, zemřelé ve Velkém Meziříčí r. 1810, 26. srpna. Važte si její památky! Slzy těch, kdož ji znají, následují ji neustále!“

Bohoslužba v kostele se koná kolem slavnosti Nejsvětější Trojice.