Vysoké Mýto, kostel sv. Vavřince

  Již z dálky při příjezdu k Vysokému Mýtu poutají naši pozornost  67 m vysoké věže  kostela sv. Vavřince. Kostel na tomto místě byl součástí města od jeho založení v 60. letech 13. století. Tento původní kamenný kostel však zanikl.

   Nová monumentální gotická trojlodní stavba ( výška hlavní lodi je 21,3 m) byla budována od poloviny 14. století. Tato podoba z doby Karla IV byla kostelu opět navrácena i po požáru r. 1461. Současně s trojlodím byla  v poslední čtvrtině 15.století stavěna také severní obdélná předsíň, na níž je zřetelná inspirace parléřovskou jižní předsíní katedrály a  také  předsíní maltézského kostela na Malé Straně. Po dalším velkém požáru v r. 1774 se opravy omezily hlavně na vytvoření podmínek pro provoz kostela. Také bylo třeba nahradit požárem zničené  bohaté barokní vnitřní vybavení.

Vzácnými památkami jsou:

*barokní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie (6,85 x 3 m) zakoupen v dražbě v roce 1787 spolu s ostatním vybavením včetně oltářů, které byly později přeneseny do kostela Nejsvětější  Trojice a kostelů okolních obcí.  Obraz na hlavním oltáři je vrcholné dílo Petra Brandla z r. 1728 a byl namalován pro cisterciácký klášterní kostel v Sedlci u Kutné Hory.

*cínová křtitelnice z roku 1499 vyrobená Ondřejem Ptáčkem z Kutné Hory

*dřevěná polychromovaná socha P. Marie  Vysokomýtské z počátku 16. století, která je dnes umístěna  v novogotickém oltáři v kapli sv. Jana Křtitele na levé straně kostela.

*zvon sv. Vavřinec menší, který byl odlit v r. 1466 místním zvonařem Petrem Konvářem. Tento zvon jako jediný pro svoji historickou hodnotu přečkal rekvírování v obou světových válkách. Teprve v roce 2003 ožila jižní věž  znovu hlasem zvonu sv. Jiří o hmotnosti 2.080 kg, který byl pořízen veřejnou sbírkou: Zvon pro město, zvon pro nové tisíciletí.

Kostel prošel celkovou rekonstrukcí v letech 1875 – 1904, kterou vedl architekt F. Schmoranz , od  roku 1892 věhlasný stavitel chrámu Svatovítského  Josef Mocker. Další etapa (1902-1905) je spojena se jménem pražského secesního malíře prof. K.V. Maška. Jeho žáci z Uměleckoprůmyslové školy  podle jeho návrhů ozdobili stěny kostela freskovou malbou.

Návštěvník může v našem chrámu pozorovat jedinečné a zároveň harmonické spojení tří stavebních slohů – gotiky, baroka a secese.

Chrámový kůr se může pochlubit největšími varhanami J. Kobrleho z dílny v Lomnici nad Popelkou.