Semily, kostel sv. Jana Křtitele (Koštofrank)

Kostel Umučení sv. Jana Křtitele

Na vrchu Koštofranku, kde snad kdysi stávala tvrz, si v polovině 16. století postavili semilští katolíci kostel Stětí sv. Jana Křtitele (dnes se spíše užívá označení Umučení sv. Jana Křtitele), protože farní kostel zabrali podobojí. Dřevěnou stavbu nahradila po roce 1723 zděná, dokončená v roce 1735. Po návratu kostela sv. Petra a Pavla do rukou katolíků sloužil kostel na Koštofranku jako hřbitovní.

Vybavení kostela je barokní. Klenbu presbytáře zdobí freska "Jan Křtitel káže zástupům" od pražského malíře Antonína Františka Hampische z roku 1761. Navazuje na ni iluzivní malba hlavního oltáře s výjevem hlavy sv. Jana Křtitele ve vězení. Představený rokokový oltář s mramorovou polychromií byl přenesen v roce 1851 z kaple sv. Jana Nepomuckého v semilském zámku. Na bočních oltářích spatřujeme obrazy patronů země České sv. Václava a sv. Prokopa z konce 18. století, do přelomu 18. a 19. století se hlásí obrazy Panny Marie Růžencové a sv. Barbory.

Největší pozoruhodností Koštofranku byl poustevník. Obýval prostý domek s malou zahrádkou přímo na hřbitově. Prvním byl františkánský fráter Ludvík Chmelík z Podmoklic, jehož tu usadila vrchnost roku 1728. Dostával od ní každoročně rentu: trochu žita, ječmene, hrachu, másla, sýra, soli, piva, masa, svíčky, dříví k topení a jednu borovici na louče. Za to ministroval ve farním kostele a staral se o kapli. Když po třiceti letech služby Ludvík zemřel, byl na jeho místo ustanoven Jan Polívka, řádovým jménem Ivan. Jako člen poustevnického řádu ivanitů se řídil jeho přísnou řeholí, předepisující modlitby, rozjímání, posty, tělesné umrtvování, četbu, zpytování svědomí a pokání. Polívka byl ustanoven vizitátorem ostatních ivanitů. Josefinské reformy poustevníka zrušily.

Půvabný kostelík sv. Jana Křtitele, v roce 2005 se státní dotací nákladně opravený, je většinu roku veřejnosti uzavřen. Nejvhodnější dobou k návštěvě je čas okolo Všech svatých nebo každoroční Noc kostelů.