Havířov, kostel sv. Anny

Stručné dějiny kostela sv. Anny v Šumbarku Dřevěný filiální kostel v Šumbarku se připomíná, pokud je možno zjistit už z r. 1527 a pak v listině z r. 1596, která se do dnešního dne zachovala. Originál byl psán česky na pergamenovém papíře a měl přitisknutou pečeť "My, Adam Václav z Boží milosti v Slezi kníže Těšínská a Velkého HJohova, známo činíme tímto listem ..."

Původně byl na Šumbarku kostel dřevěný, stál v zámeckém sadu na kopečku, poblíže samého nynějšího zámku na straně severní. Dle tradice byl zámek s kostelem spojen chodbou, takže rodina zámecká mohla do kostela přejít ze zámku přímo chodbou. Kostelík se dostal za evangelické reformace do rukou protestantů, ale dne 25.3.1654 byl navrácen katolíkům. Posvěcení filiálního chrámu se slavilo vždy první neděli po sv. Hedvice, jak praví zpráva z r. 1676.

V noci 30.10.1823 vypukl požár v zámecké prádelně a ten mimo jiné zámecké budovy zachvátil i dřevěný kostel, který do základu vyhořel. Dva zvony spadly a zaryly se hluboko do země. Před požárem se zachoval jen starý stříbrný kalich, jedno žluté hedvábné mešní roucho, kteréžto věci byly v zámku, a ony zvony.

Skoro 22 let neměl Šumbark svého kostela. Vystavění z tvrdého zdiva vyžadovalo velkých obětí. Materiál byl svážen rok od roku, než se ke stavbě přikročilo. Základní kámen byl položen 28.4.1841 za přítomnosti duchovenstva a četného obyvatelstva. Stavbu řídil zednický mistr Jan Herman z Hradiště, tesařskou práci provedl Antonín Kelle. Oba stavbu dokončili r. 1845. Nový kostel byl vysvěcen 27.7.1845 gen. vikářem Matějem Opolským z Bílska. Po vysvěcení měl tehdejší farář farního kostela P. Teod. Josef Schmidt kázání a slavné služby Boží konal karvinský arcikněz a farář z Těrlicka Jos. Rudl. Protože rodiče zakladatele, Ludvík a Anna Neisserová, uskutečnili stavbu svými penězi, byly jejich pozůstatky, které po 30 let v Novém Jičíně odpočívaly, do Šumbarku převezeny a v tomto novém kostele pod hlavním oltářem pochovány.

Starý dřevěný kostelík byl zasvěcen památce sv. Kateřiny a sv. Petra a Pavla, nový na žádost zakladatele byl zasvěcen sv. Anně. Svěcení kostela se odbylo také v den sv. Anny, patronky dnešního kostela.

Vojenskou správou byly ve válce z kostela zabrány 4 zvony. První zvon vážil 171 liber (funtů) a měl cenu 171 zl. Pod nápisem byl obraz sv. Kateřiny, kteréžto patronce byl zasvěcen dřevěný kostel. Zvon menší vážil 26 liber (funtů) a měl cenu 30 zl. Zvon byl bez letopočtu s latinským nápisem Ave Maria, Gratia plena, Dominus tecum. Třetí zvon pocházel z r. 1792 a vážil 3 libry (funty), byl darován baronem Mattencloitem z Žebridovic. Veliký zvon, který váží 450 kg, byl z r.1905 a zakoupil ho bývalý šumbarský starosta Jiří Kania se svou manželkou Antonií. Po válce dal ulít farář Cyž železný zvon, byl ulitý ve Vítkovicích.

Mramorový pomník, který dnes stojí před kostelem, býval na sta?rém hřbitově na kopečku nedaleko nynějšího železničního nádraží, byl to pomník bývalého majitele panství šumbarského, jenž nese nápis v německém jazyku: "Hrobka jeho blahorodí p. říšského hraběte Fridricha z Area, pána ze Šumbarku, nar. 11.11.1797, zemřel 21.9.1835. Libé odpočinutí jeho popelu." Vedle stál ještě železný pomník, sešlý, zrezavělý, který se nedochoval, rovněž s německým nápisem: "Hrobka jejího blahorodí, paní říšské hraběnky Jindřišky z Area, roz. svob. paní zDurant. Zemřela 31.8.1849. Lidé odpočinutí jejímu popelu."

Výpisky jsou z knížky "Obec a panství Šumbark ve Slezsku". Napsal Alois Sobek r. 1925.