Dobrná, kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaple svatého Jana Nepomuckého

Dobrná

Kaple je drobná sakrální stavba na obdélném půdoryse, se zděným přízemím vystupujícím asi o 0,5m hrázděným patrem. Je příčně posazená do svahu, aby věž dominovala okolí. K závěru přisazena zvonice se zděným přízemím a bedněným patrem, s lucernou a cibulí. Uvnitř má kaple plochý dřevěný strop.

Původní malou obecní kapli sv. Jana Nepomuckého vysvětil v roce 1747 benešovský farář Josef Pohl, současnou podobu ji v roce 1781 vtiskl Johan Georg Böhm. Od roku 1966 je kaple národní kulturní památkou.

Na počátku 30. let 20. století byla stavba, v níž se již léta nekonaly pobožnosti, v žalostném stavu. Díky iniciativě obecního výboru pro obnovu kaple vedeného Emilem Krebsem podpořené známým lipským malířem Walterem Buhem, který kapli označil „malebným stavebním klenotem“, došlo k důkladné opravě svatostánku.

Litoměřický biskup Dr. Anton Weber obnovenou kapli v neděli 24. října 1935 znovu vysvětil. O hudební doprovod bohatě navštívené slavnosti se postaral místní pěvecký klub, který pod vedením kapelníka Roberta Ritschela nastudoval tzv. „Německou mši“ Franze Schuberta.

Její vnitřní vybavení bylo značně chudé. Inventář kaple z poloviny 19. století uvádí jen dřevěnou sochu Matky Boží ve výklenku, prostý stůl byl používán jako oltářní menza, před ním stály 4 lavice pro věřící.

Dnes shlíží z výklenku nad menzou barokní socha Jana Nepomuckého, jež sem byla přestěhována v 90. letech z Benešova nad Ploučnicí. V kapli se konaly bohoslužby jen příležitostně, např. při oslavě svátku jejího patrona.

Kaple se dostala dlouhodobě zanedbanou péčí i neodbornými stavebními zásahy do špatného stavu. Opadávaly druhotné cementové omítky, trámy zvonice i hrázdění byly napadené dřevokaznými škůdci, novodobá střešní krytina byla zkorodovaná.

Obec Dobrná, jako vlastník památky, se rozhodla stavbu obnovit. V letech 2016 a 2017 probíhala oprava kaple ve dvou etapách, na tuto akci byla poskytnuta dotace z Ústeckého kraje.

Práce zahrnovaly nejen protézování dožilých částí trámů a lokální výměnu bednění, ale i pokládku krytiny ze štípaného šindele, obnovu omítaných fasád vápennou maltou s trasem a doplnění hliněných omítek v hrázděné části stavby. V interiéru byla vybourána litá betonová podlaha a byla položena dlažba z ručních cihel. Práce byly provedeny v odpovídající kvalitě i materiálovém řešení a přispěly tak k rehabilitaci historického vzhledu kaple, doloženého malbou z období 2. světové války.