10.06.2022
NOC KOSTELŮ

Třeboň, kostel P. Marie Královny a sv. Jiljí

Program Noci kostelů 10. června 2022

18:30 - 19:30
Mše svatá
Mše svatá s varhanním doprovodem
19:30 - 19:35
Záhájení Noci kostelů
19:35 - 20:45
Kulturní program Noci kostelů
Dětský chrámový sbor, Kytarový minikoncert, Jar. Seigert: Prsten Třeboňské madoně, Koncert trio varhany housle zpěv.
20:45 - 22:00
Volný prostor
Prostor na prohlídku kostela, modlitbu tiché posezení, meditace. Koutek pro děti. Prosby-přímluvy.
22:00 - 00:00
Ukončení Noci kostelů 2022
Ukončení programu, Slovo na cestu

Informace o kostele

WWW: http://www.trebon.farnost.cz

Adresa kostela: Husova 142/II

GPS: 49°0'17.558"N, 14°46'11.293"E

Bezbariérový přístup.

Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Ing. Marie Košinová

Kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí při klášteře augustiniánů je jednou z nejvýznamnějších třeboňských památek a je nejcennější církevní stavbou v Třeboni.

Jedná se o výtvarně čistý dvoulodní chrám z let 1367-1384. Pocházejí odtud oltářní obrazy od Mistra třeboňského (dnes v Národní galerii Praha) a socha Třeboňské Madony, vynikající díla českého vrcholně gotického umění. Nejstarší částí kláštera je křížová chodba s gotickými a barokními nástěnnými malbami.


První zmínky o městě Třeboň pochází z roku 1262, kdy se na místě dnešního města nacházela trhová osada v majetku jedné z větví Vítkovců − pánů z Landštejna. Ta byla již koncem 13. století opevněným městečkem a v roce 1341 se prvně označuje jako město. V roce 1366 získali Třeboň Rožmberkové. Když byl v roce 1611 poslední mužský potomek tohoto rodu Petr Vok nucen prodat krumlovské panství, zvolil si právě Třeboň za své sídlo a jako centrum rožmberského dominia a zde také v roce 1611 zemřel. Pak v Třeboni až do 20. století vládli Schwarzenberkové.

Na místě prvotního zdejšího kostela z roku 1280 zasvěceného sv. Jiljí vzniká v Třeboni klášter augustiniánů kanovníků. Stavbu financuje rod Rožmberků, kteří zde mají patronátní právo a zakládají zde nové středisko duchovního života. Augustiniáni přišli do Třeboně 22. května 1368 z Roudnice a za probošta konventu zvolili kanovníka P. Beneše. Na žádost Rožmberků nařídil papež Urban VI. dne 8. prosince 1386 arcibiskupu Janu z Jenštejna, aby kanonii povýšil na opatství. Prvním opatem se stal P. Beneš. Opatovi a jeho nástupcům bylo uděleno právo pontifikílií. Ve znaku kláštera je ifulovaný opat (znak je osazen v hlavici prvého sloupu dvoulodí kostela).

Ihned po příchodu do Třeboně přikročili Augustiniáni ke stavbě kostela a kláštera. Do roku 1380 byla hotová křížová chodba a kostel, který je postaven ve stylu vrcholné gotiky a zůstal ve stavu stavební neporušenosti až dodnes. V roce 1723 postihl Třeboň požár, který zničil téměř celé město a poškodil také kostel. Zřítila se klenba v presbytáři a požár rovněž zničil interiér kostela.  Požár přečkaly fresky a socha Třeboňské Madony. Nové řešení interiéru po požáru bylo svěřeno vídeňským umělcům P. Koeckovi a J. N. Rottmayerovi.

Vzhledem k tomu, že se jedná o klášterní kostel, je v kostele i v křížové chodbě  mnoho námětů k rozjímání. Na hlavním oltáři je znázorněno Nanebevzetí Panny Marie a její korunování. Ve spodní části obrazu je výjev z legendy o sv. Jiljí, kdy se král Vamba setkává  na parforsním honu při pronásledování laně se svatým Jiljím a ten je postřelen šípem do ruky.

Po zrušení kláštera 1785 se kostel stal děkanským. Na žádost farnosti byl papežským dekretem ze dne 3. června 1997 titul kostela rozšířen na kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí.

Prohlídka kostela a křížové chodby je možná každý den, kromě neděle, a to od 15.00 hodin.

Noc kostelů na Facebooku Kanál Noci kostelů na Youtube