Program Noci kostelů 7. června 2024

Od roku 1660 vlastnil jaroměřické panství rod Šubířů z Chobyně. Nejvíce vynikl baron František Michal Šubíř z Chobyně (1680-1738), významný moravský zemský politik a úředník, který vybudoval nad obcí významný barokní poutní areál a mimo jiné také založil blízké vsi Šubířov, Chobyni a Nový Dvůr. Historie založení Kalvárie sahá do roku 1664, kdy se Jaroměřičtí usnesli postavit na kopci nad vesnicí kříž jako ochranu před zlým duchem Kadrmanem. Od té doby také každoročně na svátky Nalezení sv. Kříže a Povýšení sv. Kříže v průvodu putovali ke kříži. Jako poděkování za mírný průběh morové epidemie roku 1680 pak byla u kříže postavena kaple ke cti Povýšení svatého kříže a čtyř patronů proti moru (sv. Rocha, sv. Rosalie, sv. Fabiána a sv. Šebestiána). Když později přečkala žena Františka Michala Šubíře ve zdraví nelehký porod, slíbili manželé rozšířit kapli na kopci, který jim připomínal jeruzalémskou Golgotu, tj. místo ukřižování Ježíše Krista. Tato podobnost měla být vyjádřena i v konceptu celého areálu a rozmístění jeho jednotlivých staveb a objektů. Budoucí poutní místo v sobě mělo v symbolické rovině ukrývat všechna tajemství ukřižování Krista a chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Na svátek Nalezení sv. Kříže 4. května 1712 byl položen základní kámen poutního kostela a 14. září 1713 na svátek Povýšení sv. Kříže proběhlo jeho slavnostní svěcení. Návrh se často přičítá jednomu z nejvýznamnějších architektů vrcholného baroka v českých zemích Janu Blažeji Santini-Aichlovi (1677-1723), nicméně jeho autorství se nikdy spolehlivě neprokázalo. Středobodem chrámu se stal oltářní obraz Nejsvětějšího Spasitele (Salvátora), který je napodobeninou obrazu v kapli Ad Sancta Sanctorum neboli Svatyně svatých v Římě a jaroměřická Kalvárie dostala také podobné výsady jako ona římská kaple. Pro Kalvárii byly získány ostatky sv. Feliciána (1735), mučedníka z doby prvních křesťanů, a založeno Arcibratrstvo Nejsvětějšího Vykupitele, jež mělo duchovní a sociální poslání. V kostele se nalézá také kaple Zahrada getsemanská se zvláštní omítkou, působící jako jeskyně. Uvnitř najdeme nad oltářem s plastickým očistcem reliéf Kristus na hoře Olivetské, dále boční oltář Neposkvrněného Početí Panny Marie se vzácným obrazem z 16. století, kolem něhož jsou zasazeny ostatky svatých, vedle něj ve zdi reliéf Spící apoštolové v zahradě Getsemanské, na protější straně oltář tzv. Piety. Nad hlavním vchodem na nádvoří byl umístěn výjev Ejhle člověk a po stranách dvě věžičky se zvony. Dále se tam nacházejí kaple Božího hrobu, pod ní podzemní tzv. kaple Betlémská, v níž jsou tři krásné skulptury Narození Páně, dále kaple hrobu Panny Marie a tzv. kámen pomazání těla Kristova. Nádvoří zvané Galerie sloužilo také jako hřbitov pro příslušníky hory Kalvárie, choralisty a poutníky. V letech 1730-1742 byla postavena také kněžská rezidence (fara), na niž navazuje tzv. zpovědní kaple s boční loretánskou kaplí. historik Mgr. Michal Schuster, převzato ze stránek farnosti.

Foto: © Jiří Komárek, JiriKomarek.net, CC BY-SA 4.0.