Program Noci kostelů 7. června 2024

Kapitulní chrám Všech svatých stojí na základech tzv. královské kaple z 12. století, kterou pro své modlitby využíval panovnický rod Přemyslovců. Za vlády císaře Karla IV. Lucemburského (+1378) byl architektem Petrem Parléřem (+1399) zbudován po vzoru pařížské Saint Chapelle ve 2. polovině 14. století nový chrám, který se tehdy řadil k nejkrásnějším stavbám Evropy. Kostel však v r. 1541 vyhořel a teprve r. 1580 díky podpoře arcivévodkyně Alžběty Habsburské (+ 1592) se jej podařilo od základů zrenovovat ovšem do mnohem skromnější podoby. V r. 1588 byly do chrámu uloženy drahocenné ostatky sv. Prokopa Sázavského a kostel se tak stal jedním z významných poutních míst českého království.

Královská kolegiátní kapitula u Všech svatých na Hradě pražském byla založena císařem Karlem IV. r. 1340 při tzv. královské kapli Všech svatých na Pražském hradě. Tehdy mezi její členy patřili především klerikové z řad úředníků panovnické kanceláře. Velké vyznamenání se kapitule dostává od téhož panovníka r. 1366, kdy císař Karel na pozdvižení cti a slávy vysokého učení pražského spojuje Pražskou univerzitu s kapitulou při kostele Všech svatých tím, že místa kapitulárů vyhrazuje právě univerzitním mistrům. Věhlas kapituly vzrostl v 16. století, kdy byly z rozhodnutí císaře Rudolfa II. do kapitulního chrámu r. 1588 přeneseny ostatky sv. Prokopa. Členové kapituly jsou tak zároveň ochránci jeho hrobu. 

Za více než 680 let své existence sdružovala kolegiátní kapitula bezpočet pozoruhodných osobností církevního, akademického i politického života. Mezi její členy patřili biskupové, diplomaté, rektoři a děkani Karlovy univerzity, vědci humanitních i přírodovědných oborů, spisovatelé a básníci nebo politici a poslanci zemského shromáždění. Mnoho z nich zanechalo hlubokou stopu v dějinách našeho národa a vědy svými objevy, spisy a reformami dotýkajícími se různých oborů lidské činnosti. Mezi nimi můžeme zvláště vyzdvihnout např. pražského arcibiskupa a prvního českého kardinála Jana Očka z Vlašimi, jednoho z Husových blízkých spolupracovníku Křišťana z Prachatic, reformátora školství Ferdinanda Kindermanna, zakladatele prvního ústavu neslyšících v Praze Karla Bergera, významného matematika Stanislava Vydru a mnohé další.