Program Noci kostelů 7. června 2024

STRUČNÁ HISTORIE

Po roce 1850, tj. od počátku rozvoje Podmokel, bylo v obci silně zastoupeno protestantské obyvatelstvo, zejména saského původu. Evangelická obec příslušela zpočátku k farnosti v Habřině u Úštěka a osamostatnila se teprve v roce 1874. O výstavbu podmokelského kostela, ale i o všestranný rozvoj evangelického života se významně zasloužil průmyslník Franz Jordan. Longitudinální objekt podmokelského protestantského kostela byl postaven v letech 1881 - 1884, základní kámen byl položen u příležitosti stého výročí tolerančního patentu, autorem architektonického řešení stavby je G. L. Moeckel, stavitelem W. Nickel. Nejvýznamnějším počinem v historii kostela byla návštěva Alberta Schweitzera, 15. ledna 1923 se v kostele uskutečnila jeho přednáška o Lambaréné a varhanní koncert. Dnes je objekt v dobrém stavebně-technickém stavu, po roce 2000 prošel celkovou rekonstrukcí. Kostel nebyl kromě základních udržovacích prací dosud nijak přestavován. Stále slouží k liturgickým, koncertním a přednáškovým účelům.

ARCHITEKTURA

Exteriér

Trojlodní eklektický kostel, situovaný na podestě přístupné po oboustranném schodišti, vyzděný z pravidelných neomítaných labských pískovcových kvádrů, nese smíšené pseudorománské a pseudogotické prvky. Stavba bazilikálního charakteru s křížením, polygonálním (trojbokým) kněžištěm a osmistěnnou věží nad nartexem je přibližně orientovaná. V podvěží je na jihu i severu vloženo schodiště, které zpřístupňuje zpěváckou kruchtu s varhanami. Na jihu je mezi příčnou lodí a závěrem schodišťová věž se vřetenovým schodištěm, na severu je do stejného prostoru umístěna sakristie obdélného půdorysu. Další schodišťová věž je přiložena ze západu k sakristii. Dvakrát odstupněný opěrný systém u presbyteria je zakončen stříškou v duchu pozdní gotiky. Nízké boční lodě jsou prosvětleny dvěma sdruženými potrojnými okny, s půlkruhovým záklenkem. Zbylá okna (v nartexu, hlavní lodi, transeptu i v závěru) jsou vysoká, lomená okna tvořená dvojicí úzkých okenních otvorů s trojlaločným obloukem, nad kterými je kruhové okno. Barevné skleněné výplně jsou mimo závěr jen v geometrické skladbě, v presbytáři vitraje zpodobňují sv. Petra a sv. Pavla. Ze západu a z předsíně na jižním rameni transeptu je kostel přístupný hrotitým ústupkovým portálem. Jižní portál, dvakrát odstupněný portál je se sloupky v ústupcích, západní čtyřikrát odstupněný portál sloupky postrádá, v tympanonu má umístěnou rozetu. Nyní je hlavní stup na západě, ale z hlediska přístupnější komunikace jednoznačně vyplývá, že podle původního architektonického záměru byl hlavní vstup zamýšlen na jihu. Nad jižním portálem je také na konzoli plastika žehnajícího Krista, chráněná baldachýnem. Pod korunními římsami je obloučkový vlys. Střecha hlavní lodi je sedlová, do ní proniká valbová střecha transeptu, střecha věže je osmiboká jehlancová. Střešní krytinou je šedá břidlice, plotny jsou vyskládány na tzv. německý způsob tj. v diagonální skladbě na koso, s lemem u hřebene a okapu střechy. Sněhové zábrany na hřebeni a u okapů mají zakončovací články tvaru zploštělé heraldické linie.

Interiér

Mezilodní plné valené arkády o dvou polích v interiéru kostela jsou neseny na svazkových pilířích. V patře ramen příčné lodi jsou vloženy dřevěné tribuny s hrázděnými zděnými parapety, tribuny jsou nesené dřevěnými stojinami, jejichž pásky opticky tvoří třetí pole arkád. V interiéru je citelný vliv rané burgundské gotiky, často se objevuje motiv révových listů (viz listové hlavice přízedních pilířů nesoucích dva příčné valené pasy a vítězný oblouk i oblouky obou ramen transeptu). Nad hlavní lodí je dřevěný trámový strop, stejně jako nad tribunami, nad presbyteriem je cihelná žebrová klenba s kruhovým svorníkem, reliéfně zdobeným listy. Žebra této klenby se opírají o zkrácené (kusé) přípory. Nad bočními loděmi je čtvrtvalená dřevěná bedněná klenba. Prostor chóru, přístupný po třech kamenných stupních, je vymezen plným valeným triumfálním obloukem. Do sakristie na severu vede sedlový portálek se slepou kružbou v nadpraží. Podlahy jsou původní, do tvrdého neprodyšného lože je položena glazovaná keramická podlahová krytina, v sakristii je lité teraco. V podzemním podlaží jsou situovány dvě kotelny a topné kanály, které ale nejsou funkční, kostel proto není temperován. Krov sanovaný v roce 1994, je vaznicový, s mezilehlými i vrcholovou vaznicí, krov věže je založený na hvězdici z trámů. Podesta se schodišti je vyzděna z pravidelně opracovaných neomítaných pískovcových kvádrů, nárožní armatury jsou bosované.