Program Noci kostelů 7. června 2024

Barokní chrám byl postaven v letech 1733–1735 na místě staršího, středověkého kostela podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavebníkem kostela bylo Klementinum, jezuitská kolej v Praze. V následujících letech probíhalo vnitřní zařizování chrámu. Autorem rozsáhlé freskové výzdoby a podstatné většiny oltářních pláten se stal Jan Kuben, sochařské práce jsou dílem Jana Haniky, štafířských a pozlacovačských prací se ujal Karel Habermann, všichni umělci z řad Tovaryšstva Ježíšova. Slavnostní vysvěcení se konalo v září roku 1740. Jde o sakrální stavbu, jejíž centrální loď má stěnu vedenou v plynulé proláklo-vypuklé křivce tak, že rohy jsou zaoblené, stěny naopak dovnitř vypjaté. Tento centrální prostor doplňuje ovál presbytáře a kruchty, na něž v ose kostela navazuje vstupní věž a na protilehlé straně sakristie. Trojúhelníkové štíty bočních rizalitů jsou završeny sochami andělů a velkými monogramy Krista a Panny Marie. Západní stěnu kostelní věže zdobí sousoší sv. Klimenta, patrona chrámu. Vnitřní fresková výzdoba pokrývá významnou část klenby a stěn kostela a přibližuje události ze života sv. Klimenta. Určitě nejpůsobivější je rozměrná, kompozičně i barevně šťastně řešená freska na klenbě hlavní lodi, s motivem otevřeného nebe a oslavení patrona chrámu. Centrální pár oltářů je zasvěcen výjevům z Kristova života (Narození Páně, Ukřižování), v pilířových výklencích hlavní lodi je pak doplněn čtyřmi bočními oltářními plátny, dedikovanými apoštolům (Předání klíčů Petrovi), českým patronům v čele se sv. Janem Nepomuckým, sv. Ignáci a jeho řádovým druhům a sv. Barboře. Původní obraz sv. Barbory nahradilo v roce 1764 plátno od jezuitského malíře Ignáce Viktorina Raaba. Kostel prošel v minulosti několika záchrannými pracemi, z nichž ta poslední, probíhající od poloviny 90. let minulého století do současnosti, zahrnovala mimo jiné restaurování freskové výzdoby prováděné akademickými malíři Petrem Barešem a Jiřím Brodským. Kolem kostela existoval hřbitov s dosud zachovanou márnicí. Kolem roku 1850 byl přenesen na své současné místo v lokalitě Na Horách, jižně nad kostelem.