Filiální kostel sv. Marka z roku 1774 je hodnotnou sakrální architekturou z období klasicismu. Svoji architektonickou čistotu si ponechal jako jediná stavba tohoto druhu na území státem chráněné městské památkové zóny v Karviné. Je to zděná, orientovaná, jednolodní, podélná stavba. Odsazený presbytář lodi je zakončen trojboce. K severovýchodní straně presbytáře přiléhá čtyřboká sakristie. V západním průčelí lodi je umístěna vyvýšená hranolová věž spojená s lodí bočními volutovými křídly. Fasáda kostela je členěna lizénovými rámy a korunní římsou. Okna jsou polygonálně zakončena a lemována jsou šámbránami se středovým klenákem. V západním průčelí je prolomen do podkruchti vstup s dvoukřidlými dveřmi. Hudební kruchta zaklenutá plackami je otevřena do lodi. Klasicistní tvarosloví kostela sv. Marka z roku 1774 zůstalo do dnešních dnů takřka nedotčeno.
Pohřební kostel ve městě časem velmi zchátral. Fryštátský arcikněz a farář Augustin Fojcik roku 1773 rozhodl, aby byla jeho poškozená dřevěná stavba odstraněna. Tehdy byl za finanční pomoci tehdejšího patrona kostela a majitele města a panství irského šlechtice Mikuláše Taafa z Carlingfordu na stejném místě postaven roku 1774 nový zděný kostel. Tato jednolodní obdélná stavba s klasicistním tvaroslovím měla polygonálně zakončené kněžiště. Byla to orientovaná stavba s nízkou věží, která byla opatřena cibulovou střechou s lucernou a makovicí. Celá stavba byla pokryta šindelem. Vnitřek kostela byl plochostropý s trámy protaženými do venkovní obvodové zdi. Nejstarší podoba kostela je zachycena na rytině F. B. Wernera "Pohled na Fryštát" z roku 1735, uvedené v díle "Silesia in Compendio seu Topographia Schlesiens". S největší pravděpodobností byl tehdy nový kostel zasvěcen sv. Marku a fryštátským arciknězem a farářem Augustinem Fojcikem vysvěcen.
Když 15. září 1781 postihl město již třetí ničivý požár, který vznikl v jednu hodinu po půlnoci v měšťanském domě Jana Lišky na Horním předměstí, napáchal na zdejších budovách mnoho škod. Mezi poškozenými byla i stavba nového kostela. Za své vzala jeho šindelová střecha a silně narušena byla celková statika stavby včetně věže. Tehdejší fryštátský arcikněz a farář Jan Bruska dal s finanční pomocí tehdejší patronky kostela hraběnky Brigity Chotkové, ovdovělé manželky Jana Filipa Taafa z Carlingfordu, provést jeho nejnutnější opravy. Neuplynulo však ani pět let a roku 1786 fryštátský farář Jan Bruska zemřel. Místo svého posledního odpočinku našel na hřbitově kostela sv. Marka.
Katastrofální následky přivodil městu čtvrtý požár, který vypukl 5. dubna 1823. Mezi tehdy poškozenými budovami byl i kostel sv. Marka. Avšak v letech 1823 až 1826 provedl stavitel Vavřinec Müller rozsáhlou rekonstrukci kostela na vlastní náklady.
Mimo jiné byla k severozápadní straně trojbokého presbytáře přistavěna malá čtyřboká sakristie. Ve vyvýšeném presbytáři pak byl osazen nový hlavní oltář s mensou a pozlaceným tabernáklem pro monstranci, nad nímž byla zavěšena olejomalba na plátně "Svatý Jan v poušti". Oltářní obraz daroval kostelu jeho nový patron a tehdejší majitel Fryštátu s panstvím, hrabě Jindřich Larisch-Mönnich. Obraz pocházel z rodové Larisch-Mönnichovy hrobky v zámeckém parku ve Fryštátě. Při dokončení rekonstrukčních prací byly také do věže zavěšeny dva nové zvony, jejichž odlití zadal roku 1823 fryštátský děkan dr. Matěj Oppolský slezskému zvonaři Janu Zukowskému v Ustroni.
S velkou péčí spravoval kostel také nový fryštátský děkan a farář Josef Plasun, který doplnil v roce 1863 hlavní oltářní obraz "Svatého Jana v poušti" lunetovým obrazem "Svatého Marka" od Gabriela Preisse. Roku 1861 byl faráři Plasunovi za jeho zásluhy propůjčen Řád císaře Františka Josefa I. bez taxy. Na jeho přání byl po své smrti 20. ledna 1864 darář Josef Plasun pohřben na hřbitové sv. Marka po pravé straně vchodu a do zdi byl vsazen jeho kamenný náhrobek s latinským nápisem.
Místo v kostele sv. Marka našel také barokní náhrobek Benigny Haugwitzové z Gašína z roku 1674, který byl v minulosti umístěn na hřbitově sv. Marka, kde byla majitelka pohřbena. Pískovckový reliéf znázorňuje ležící ženu v dobovém šatu. Ve spodní části reliéfu je deska s českým nápisem: "Vysoce urozená paní, paní Benigna hraběnka z Gašína, rozená šlechtična Haugwitzová z Biskupic, dědičná paní na Fryštátě, usnula v Kristu Pánu na Velký pátek večer 8 hodin léta 1674, majíc věku svého 66 let. Pochována zde na tomto místě dle její vlastní vůle a žádosti".
